11 C 78/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 32 339 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobce je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka] (dále jen„ prvé vozidlo“) je evidováno jako provozované vozidlo, provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl v období od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 153 dní nepojištěno, žalobci proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 13 158 Kč, a poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč. Žalovaný prvé vozidlo dále provozoval bez pojištění od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 (121 dní), výše příspěvku do garančního fondu činí 10 706 Kč, a poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč. Žalovaný dále provozoval osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka] (dále jen„ druhé vozidlo“), žalovaný neměl v období od 27. 1. 2020 do 7. 9. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 225 dní nepojištěno. Žalobci proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 7 875 Kč, a poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývají skutková zjištění, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 13 158 Kč a 10 706 Kč s tím, že ke každému vozidlu zapsanému v registru musí být uzavřeno povinné ručení, a pokud vozidlo není pojištěno, jsou jeho vlastník a provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobce. Z informací, které má žalobce k dispozici od pojišťoven, zjistil, že vozidlo [registrační značka], nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, nebylo v období od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019 a od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 pojištěno (zjištěno ze dvou výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu) a dále také vozidlo [registrační značka], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, nebylo pojištěno v období od 27. 1. 2020 do 7. 9. 2020, příspěvek za toto období činí 7 875 Kč (zjištěno z třetí výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky opakovaně (zjištěno z upomínek). 4. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovaný provozoval shora uvedená vozidla v období od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019 (153 dní), od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 (121 dní) a od 27. 1. 2020 do 7. 9. 2020 (225 dní) bez sjednaného pojištění odpovědnosti. 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen„ zákon“), neboť provozoval svá vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto mu vznikla povinnost podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou byla vozidla provozována v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle ust. § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč a podle písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč). Prvé vozidlo bylo provozováno bez pojištění po dobu 153 dnů a 121 dnů, celkem tedy výše poplatku činí částku 13 158 Kč a 10 406 Kč (sazba 86 Kč denně), druhé vozidlo po dobu 225 dní, výše poplatku tak činí 7 875 Kč (sazba 35 Kč denně). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 32 339 Kč, z toho příspěvek za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona činí 13 158 Kč, 10 406 Kč a 7 875 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky činí 3x 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona ve spoj. s § 2a vyhlášky). Jelikož žalovaný žalobci částku v této výši nezaplatil, což v řízení nijak nesporoval, soud mu tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 294 Kč a dále náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 8. Celkové náklady žalobce ve výši 3 472 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).