17 C 151/2021-25 — Obvodní soud pro Prahu 5

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu smlouvy ze dne [datum] a jejího dodatku, na základě které poskytovala žalobkyně žalované služby televizního vysílání prostřednictvím internetu. Žalobkyně pronajala žalované 2 zařízení Set-top box, které se žalovaná zavázala vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Smlouva byla ukončena k 30. 6. 2020. Žalovaná pronajaté zařízení nevrátila, čímž porušila smluvní podmínky a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši žalované částky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací a poskytla jí za tím účelem zařízení STB NET Arris, č. M91832EC0979. Dodatkem ke smlouvě bylo ujednáno zapůjčení dalšího zařízení, a to STB NET Arris, č. M91626EE6617. Účastníci si dále ujednali smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného koncového zařízení (zjištěno ze smlouvy č. 8016086 a jejího dodatku). Žalovaná byla povinna vrátit technické zařízení ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy (zjištěno z čl. 4 zvláštních podmínek). Žalovaná byla vyzvána k úhradě smluvní pokuty a k vrácení technického zařízení žalobkyní (zjištěno z výzvy ze dne 10. 3. 2021). Dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z., kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a pronájem zařízení k přijímání služeb a žalovaná se zavázala hradit za poskytnuté služby a pronájem zařízení vyúčtovanou částku. Smlouva byla ukončena, žalovaná však pronajatá zařízení nevrátila, což nesporovala, v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé zařízení, celkem tedy 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná svou povinnost dobrovolně nesplnila, soud jí tuto povinnost uložil. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.