17 C 256/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 24 000 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nehrazení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy žalovaná, jakožto provozovatel vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, neměla v období od 24. 8. 2019 do 30. 11. 2019 a vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, neměla v období od 6. 6. 2019 do 30. 9. 2019, sjednáno pojištění odpovědnosti, ač k tomu byla povinna na základě zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Na základě listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně vyzvala žalovanou, jakožto provozovatele vozidla [registrační značka], výzvou ze dne 4. 6. 2020 k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 6 735 Kč, jelikož vozidlo nebylo pojištěno po dobu 99 dní, kdy denní sazba činí 65 Kč. Částka zahrnuje též náklady upomínání ve výši 300 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě). Žalobkyně žalovanou upomenula o úhradu nedoplatku upomínkou ze dne 9. 9. 2020 a 23. 10. 2020. Dále byla žalovaná jakožto provozovatel vozidla [registrační značka], vyzvána výzvou ze dne 4. 6. 2020 k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 17 265 Kč, jelikož vozidlo nebylo pojištěno po dobu 117 dní, kdy denní sazba činí 145 Kč. Částka zahrnuje též náklady upomínání ve výši 300 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě). Žalobkyně žalovanou upomenula o úhradu nedoplatku upomínkou ze dne 9. 9. 2020 a 23. 10. 2020. Žalovaná byla upomenuta k úhradě dluhu předžalobními upomínkami. 4. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 5. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 6. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“) se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši 65 Kč. 7. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. p) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“) se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg včetně ve výši 145 Kč. 8. Podle ust. § 2a vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 9. Žalobkyni vznikl na základě ust. § 4 odst. 1 zákona právní nárok na zaplacení příspěvku, jelikož žalovaná porušila svou povinnost stanovenou ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona, tedy jako provozovatel vozidla takové vozidlo pojistit. Výše nároku žalobkyně se vypočítá dle ust. § 4 odst. 3 zákona jako násobek počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno a sazby, která je stanovena v ust. § 2 vyhlášky, tj. 99 x 65 a 117 x 145, celkem 23 400 Kč. K této částce se dále přičtou náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které podle ust. § 2a vyhlášky činí 300 Kč za výzvu. Celkový dluh žalované tak činí 24 000 Kč. Žalovaná se ohledně vzniklého nedoplatku ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a proto soud uložil žalované rovněž zaplatit úroky z prodlení. Výše úroků byla určena v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 388 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 936 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.