17 C 69/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 2 095,49 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, na základě které žalobkyně dodávala do odběrného místa žalované plyn a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit sjednanou cenou. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] znějící na částku 9 595,49 Kč splatnou dne 15. 6. 2021. Žalovaná uhradila dne 7. 9. 2021 částku 3 500 Kč a dne 24. 11. 2021 částku 4 000 Kč. Po podání žaloby uhradila žalovaná dne 11. 3. 2022 částku 2 100 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná doplatila jistinu, vzala žalobkyně žalobu zpět co do jistiny a části příslušenství a nadále požaduje pouze zaplacení zákonného úroku z prodlení, který kapitalizovala částkou 334 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn do odběrného místa a žalovaná se zavázala za tyto dodávky plynu hradit cenu dle ceníku žalobkyně (zjištěno ze smlouvy [číslo]). Žalovaná byla připojena k distribuční soustavě a odebírala od žalobkyně zemní plyn (zjištěno ze smlouvy ze dne [datum]). Žalobkyně vystavila žalované fakturu za zemní plyn za období od 19. 5. 2020 do 17. 5. 2021 znějící na částku 9 595,49 Kč se splatností dne 15. 6. 2021 (zjištěno z faktury [číslo]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 13. 10. 2021). Podle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ energetický zákon“) se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách plynu ve smyslu cit. ust. § 72 odst. 2 energetického zákona, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala platit za dodávky plynu dohodnutou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky plynu, avšak žalovaná dlužnou částku uhradila až po podání žaloby. S ohledem na důvodné částečné zpětvzetí žaloby soud řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila příslušenství pohledávky, rozhodl soud tak, že žalované uložil povinnost příslušenství zaplatit podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 095,49 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč.