17 C 71/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 186,44 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], která zanikla v důsledku fúze sloučením se žalobkyní, uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu, na základě které poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací a za účelem jejich využívání poskytla žalovanému zařízení [anonymizována dvě slova] a zařízení set top box [anonymizováno]. Žalovaný zařízení nevrátil, v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za zařízení a částku 1 186,44 Kč za pronájem zařízení a poplatek za odpojení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Z listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, pronájem modemu a pronájem boxu a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu (prokázáno smlouvou [číslo]). Dle všeobecných obchodních podmínek (čl. 7) měl právní předchůdce žalobkyně právo naúčtovat žalovanému smluvní pokutu dle ceníku v případě nevrácení pronajatého zařízení. Dále měl právní předchůdce žalobkyně právo odstoupit od smlouvy v případě, že žalovaný neuhradí 3 vyúčtování i přes upozornění (zjištěno z VOP). Smluvní pokuta za nevrácení jednoho zařízení činila 2 000 Kč a náhrada nákladů za odpojení činila 500 Kč (zjištěno z Ceníku). Žalovanému byla dodána dvě zařízení (zjištěno ze zakázkového listu ze dne 30. 5. 2019). Právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy ke dni 28. 7. 2020, protože žalovaný nehradil vyúčtované služby (zjištěno z odstoupení ze dne 15. 7. 2020). Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 4. 11. 2021. 4. Dle ust. § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 5. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z., na základě které mu poskytoval služby elektronických komunikací, za jejichž účelem mu pronajal modem a zařízení STB a pravidelně tyto služby prostřednictvím vyúčtování fakturoval. Žalovaný žalobkyni pronajatá zařízení nevrátil, čímž mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši celkem 4 000 Kč a rovněž poplatek za odpojení ve výši 500 Kč. Dále žalovaný neuhradil nájemné předmětných zařízení ve výši 686,44 Kč, což nebylo v řízení sporováno. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žalovanému uložil povinnost žalovanou částku žalobkyni zaplatit. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 186,44 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.