18 C 102/2021-9 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 12. 10. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 943,80 EUR s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě objednávky žalované [číslo] ze dne 15. 4. 2020 realizovala dne 16. 4. 2020 přepravu zboží s místem nakládky [anonymizováno] a místem vykládky [anonymizována tři slova]. Tato přeprava zboží byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 28. 4. 2020 na částku 943,80 EUR splatnou dne 27. 6. 2020. Žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně proto požaduje zaplacení vyfakturované částky 943,80 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné faktury a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou dne 31. 5. 2021. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 4. Žalobkyně provedla pro žalovanou přepravu zboží z [anonymizováno] do místa určení [anonymizována tři slova], a to na základě objednávky žalované [číslo] ze dne 15. 4. 2020, za ujednané přepravné (objednávka ze dne 15. 4. 2020). Žalobkyně přepravu do místa určení provedla, zboží vyložila dne 20. 4. 2020 (mezinárodní nákladní list [číslo]). Žalobkyně za přepravu zboží žalované vyúčtovala částku 943,80 EUR fakturou [číslo] se splatností dne 27. 6. 2020 (faktura [číslo]). Žalobkyně vyzvala žalovanou z důvodu neuhrazení faktury k plnění celkové dlužné částky v žalované výši upomínkou (předžalobní upomínka ze dne 31. 5. 2021), která byla žalované odeslána dne 10. 6. 2021 (podací arch). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Podle § 2555 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. 7. Podle § 2556 o. z. odesílatel potvrdí dopravci na jeho žádost objednávku přepravy. Dopravce potvrdí odesílateli na jeho žádost převzetí zásilky. Potvrzení vyžadují písemnou formu. 8. Podle § 2558 o. z. dopravce provede přepravu do místa určení s odbornou péčí v ujednané době, a nebyla-li ujednána, bez zbytečného odkladu. Má se za to, že tato doba počíná běžet dnem následujícím po převzetí zásilky dopravcem. 9. Podle § 2564 odst. 1 o. z. je přepravné splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. 10. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o přepravě věci, a to objednávkou žalované ze dne 15. 4. 2020. Na základě takto uzavřené smlouvy žalobkyně provedla přepravu zboží do ujednaného místa určení a následně žalované přepravné vyúčtovala fakturou znějící na částku 943,80 EUR splatnou dne 27. 6. 2020, kterou však žalovaná neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyně tak v řízení prokázala, že své povinnosti z uzavřené smlouvy o přepravě splnila, naopak žalovaná, aby se ubránila, musela by tvrdit a prokazovat, že dlužnou částku již zaplatila či že přeprava nebyla řádně a včas provedena, což však neučinila. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu celé vyfakturované dlužné částky ve výši 943,80 EUR O příslušenství pohledávky soud rozhodl podle § 1970 o. z., úroky z prodlení přiznal žalobkyni ve výši 10 % ročně z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti faktury až do zaplacení, tak jak žalobkyně požadovala, přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobkyně rovněž právo na zaplacení minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť se jednalo o smluvní závazek vyplývající z podnikatelské činnosti účastníků. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. 11. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 9 523 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 956 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 6 180 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jen„ AT“ /), z tarifní hodnoty ve výši 23 042,80 Kč (ke dni vydání rozsudku činil kurz 1 EUR = 24, 415 Kč) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 2 060 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 487 Kč. 12. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. O vrácení přeplatku soudního poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 1 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jelikož soudní poplatek byl splatný ke dni podání žaloby k soudu (12. 10. 2021) a k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž byl poplatek splatný (1. 10. 2021), činil kurz 1 EUR 25,31 Kč a soudní poplatek tak měl být zaplacen v souladu s § 6 odst. 6 zákona o soudních poplatcích ve výši 956 Kč namísto částky 1 032 Kč. Soud proto výrokem III. tohoto rozsudku vrátil žalobkyni přeplatek soudního poplatku ve výši 76 Kč.