18 C 245/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se návrhem podaným u zdejšího soudu dne 14. 10. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu neuhrazeného televizního poplatku dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Jako držitel televizního přijímače se žalovaný dne [datum] přihlásil do příslušné evidence žalobkyně a vznikla mu tak povinnost platit dle uvedeného zákona televizní poplatek ve stanovené výši. Za měsíce listopad a prosinec 2021 a leden až květen 2022 žalovaný televizní poplatek v měsíční výši 135 Kč nezaplatil. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu zástupce žalobkyně. Žalobkyně požadovala i kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 14. 10. 2022 ve výši 66,07 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl od [anonymizováno] [rok] hlášen v evidenci žalobkyně jako poplatník televizních poplatků. Dle předpisu plateb byl žalovaný povinen platit za televizní přijímač poplatek 135 Kč měsíčně, splatný do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Za období listopad a prosinec 2021 a leden až květen 2022 žalovaný předmětný poplatek neuhradil, čímž mu vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši 945 Kč. K zaplacení této částky vyzvala žalobkyně žalovaného upomínkou ze dne 18. 7. 2022 odeslanou prostřednictvím datové schránky a žalovanému doručenou dne 31. 7. 2022 uložením v datové schránce. Žalovaný na výzvy nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. Žalobkyně vyčíslila zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poplatku ke dni podání žaloby na celkovou částku 66,07 Kč. Po právní stránce posoudil soud danou věc takto: Právo žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil televizní poplatek, jeho výše (135 Kč měsíčně) i splatnost (do 15. dne každého kalendářního měsíce) vyplývá z § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6 a § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Byť je žalovaný cizincem, má na území České republiky povolen trvalý pobyt, a proto se na něj nevztahuje osvobození od poplatku dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Jelikož žalovaný televizní poplatek za měsíce listopad a prosinec 2021 a leden až květen 2022 (7 x 135 Kč) řádně nehradil, dluží žalobkyni žalovanou částku. Žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto jejímu návrhu beze zbytku vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, a podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 642 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně za 2 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za tyto úkony: příprava a převzetí zastoupení a sepsání žaloby (§ 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.) po zvýšení o náhradu 21% DPH ve výši 42 Kč Náklady za zastoupení advokátem soud ve shodě s nálezem Ústavního soudu neuznal za výdaje účelně vynaložené a přiznal žalobkyni pouze náklady řízení, jaké by dostal advokátem nezastoupený účastník, neboť agendu televizních poplatků Česká televize sama spravuje a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, čímž se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Spory odvíjející se od neuhrazených televizních poplatků vyplývají z běžné agendy žalobkyně a ve věci nebylo třeba právně specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3768/14 ze dne 6. 2. 2015). O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.