18 C 28/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 10. 11. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 9. 10. 2019 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky a ceník a na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému ujednané služby a ten se za to zavázal hradit ujednanou cenu. Současně právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému pronajala dvě přijímací zařízení, konkrétně zařízení [anonymizováno 6 slov] a [anonymizováno 5 slov]. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když neplatil sjednané vyúčtované ceny za poskytnuté služby, proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k vrácení zapůjčených zařízení a úhradě dlužného vyúčtování. Žalovaný však dvě zapůjčená přijímací zařízení s jedinečným sériovým číslem nevrátil, přičemž dle ujednání stran mu tak vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši celkem 4 000 Kč (2 000 Kč za každé zařízení). Žalovaný je dále v prodlení s úhradou vyúčtování za pronájem daných zařízení a poplatku za odpojení v celkové výši 693,10 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla ke dni 1. 4. 2020 z důvodu fúze se žalobkyní a pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování elektronických komunikací, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému i služby třetích osob a v jejímž rámci dále účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu přijímajících zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a žalovaný se za to zavázal hradit ceny využitých služeb a ceny pronájmu zařízení dle vyúčtování. Převzetí každého ze dvou zařízení stvrdil žalovaný na zakázkovém listu. V případě, že by tato zařízení nebyla vrácena, byla mezi účastníky stanovena smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou vyúčtování od smlouvy ke dni 20. 3. 2020 odstoupila a žalovaného vyzvala k vrácení zapůjčených zařízení a úhradě vyúčtování za poskytnuté služby Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla ke dni 1. 4. 2020 z důvodu fúze se žalobkyní. Naposledy byl žalovaný žalobkyní prostřednictvím jejího zástupce upomínán o uhrazení dlužné částky dopisem ze dne 15. 9. 2021, který byl žalovanému odeslán následující den. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., jež obsahovala prvky nájemní smlouvy dle § 2201 a násl. o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a rovněž žalovanému poskytla k užívání dvě zařízení specifikovaná v jednotlivých zakázkových listech. Žalovaný se zavázal za tyto služby platit ujednanou cenu, což však neučinil a právní předchůdkyně žalobkyně proto od smlouvy odstoupila, čímž vznikla žalovanému povinnost pronajatá zařízení vrátit. S ohledem na to, že žalovaný pronajatá zařízení po ukončení smlouvy nevrátil, byl povinen zaplatit sjednanou smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z. v celkové výši 4 000 Kč (2 x 2 000 Kč), jakož i řádně vyúčtovanou dlužnou cenu za pronájem těchto dvou zařízení a další ujednané poplatky v celkové výši 693,10 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil a žalobkyni tak vzniklo právo na její úhradu. Žalovaný přitom v řízení žádnou z těchto skutečností nesporoval a ani netvrdil, že by dlužnou částku zaplatil. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.