18 C 33/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 24. 8. 2021 ve znění jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému dne 21. 4. 2020 na účet žalovaného č. [bankovní účet] prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 875 Kč do 29. 7. 2020. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného dotazem na jeho zdroj a výši příjmů doloženou z výpisu z účtu, dotazem na jeho výdaje a lustrací v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde žalovaný vyplnil žádost o úvěr a potvrdil souhlas se smlouvou zaškrtnutím příslušného políčka. Souhlas s uzavřením smlouvy následně žalovaný potvrdil SMS kódem. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 1 490,63 Kč, o kterou žalobkyně snížila požadovanou výši smluvní pokuty. Žalobkyně na žalovaném kromě jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za pět odeslaných výzev a smluvní pokutu ve výši 4 254,37 Kč. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní marně vyzýván předžalobní upomínkou ze dne 16. 6. 2021. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto skutkovému stavu: 4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, žalovaný je ve smlouvě označen svým rodným číslem, adresou, e-mailem a telefonním číslem. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] bezúčelovou bezhotovostní zápůjčku ve výši 15 000 Kč, za kterou se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 4 875 Kč, přičemž za předpokladu, že žalovaný vrátí zápůjčku řádně a včas, tj. nejpozději do 21. 5. 2020, činí výše poplatku 0 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 0 % RPSN činila 10 558 %. Žalovaný smlouvu potvrdil prostřednictvím SMS kódu. Dle čl. 2 smlouvy okamžikem prodlení žalovaného se splacením zápůjčky veškeré doposud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině zápůjčky a stávají se její součástí. V případě prodlení žalovaného s plněním jeho závazků dle smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl současně povinen v případě svého prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s jeho prodlením, a to 500 Kč za listinnou upomínku, 100 Kč za e-mailovou upomínku, 50 Kč za telefonickou upomínku a 30 Kč za SMS upomínku (smlouva o zápůjčce). 5. [právnická osoba] vede pro žalovaného účet č. [bankovní účet] (sdělení banky) Z výpisu z účtu je patrné, že v lednu 2020 činil příjem na účtu žalovaného 150 000 Kč a v únoru 2020 pak 32 100 Kč. Oba měsíce byl na účtu kladný zůstatek – výdaje nikdy nepřevýšily příjmy (výpis z účtu). Proti žalovanému nebylo v době uzavření smlouvy vedeno exekuční ani insolvenční řízení (lustrace). 6. Žalobkyně dne 21. 4. 2020 převedla na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku ve výši 15 000 Kč (potvrzení o provedené platbě). 7. Žalobkyně vyhotovila písemnou upomínku adresovanou žalovanému a datovanou 5. 8. 2020, 19. 8. 2020, 28. 8. 2020 a 12. 9. 2020 (upomínky). 8. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný marně vyzván dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 16. 6. 2021 (předžalobní výzva) odeslaným na adresu žalovaného následujícího dne (podací arch). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 12. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. postupem ve shodě s § 1820 a násl. o. z. upravujícím uzavírání smluv distančním způsobem poté, co žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 an. ZoSÚ. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal s jeho vrácením do prodlení. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč. 13. Co se týká zbylého žalobkyní uplatněného nároku v podobě poplatku za poskytnutí zápůjčky, účelných nákladů na upomínání a smluvní pokuty, soud žalobkyni nepřiznal částku celkem ve výši 5 320 Kč. 14. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení nákladů účelně vynaložených na upomínání žalovaného ve výši celkem 2 500 Kč za pět zaslaných šablonovitých upomínek. Soud nepovažuje částku v této výši za přiměřenou, jelikož žalobkyně neprokázala odeslání upomínek v listinné podobě. Soud proto pokládá za účelně vynaložené náklady s vytvořením a vypravením jedné upomínky částku 100 Kč (účtovanou žalobkyní v případě zaslání e-mailové výzvy), a to pouze za nejvýše 3 vyhotovené upomínky. Ve zbývajícím rozsahu (2 200 Kč) je třeba nárok žalobkyně v souladu s § 122 odst. 1 písm. a) ZoSÚ posuzovat jako smluvní pokutu. 15. Žalobkyně dále ve smlouvě pojala„ poplatek za poskytnutí zápůjčky“ ve výši 4 875 Kč tak, že v případě včasného a řádného vrácení úvěru žalovaným se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému slevu z poplatku za poskytnutí úvěru, a to tak, že jeho výše po slevě bude 0 Kč. Poplatek je proto ze své podstaty sankcí za případné prodlení žalovaného s úhradou jeho pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, tudíž se jedná o smluvní pokutu podle § 2048 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5391/2008). Celková žalobkyní požadovaná smluvní pokuta tak činila 12 820 Kč (v žalobě uvedená smluvní pokuta 4 254,37 Kč + účtovaná a již žalovaným splacená část smluvní pokuty 1 490,63 Kč + 2 200 Kč dle bodu 14. + 4 875 Kč). Po zohlednění omezení výše smluvní pokuty dle shora citovaného ustanovení § 122 odst. 1 písm. c) ZoSÚ je nárok žalobkyně důvodný pouze co do výše poloviny hodnoty spotřebitelského úvěru, tj. co do částky 7 500 Kč, a ve zbývajícím rozsahu 5 320 Kč (12 820 Kč – 7 500 Kč) jej soud jako rozporný se zákonem zamítl, jak je patrno z výroku II. tohoto rozsudku. 16. Ze shora uvedeného plyne, že žaloba byla uplatněna po právu co do částky celkem 18 809,37 Kč (jistiny 15 000 Kč, účelných nákladů na upomínání 300 Kč a smluvní pokuty 7 500 Kč po započtení úhrady žalovaného 1 490,63 Kč) a v tomto rozsahu jí soud vyhověl, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. 17. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 69 % a žalovaný ze 31 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 38 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 166 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 966 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč a -)