18 C 37/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 19. 8. 2021 ve znění jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že dne 11. 8. 2020 uzavřela s žalovaným rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě aktivovala žalovanému běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl plně využívat. Dne 15. 10. 2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč a vzhledem k tomu, že splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu, žalobkyně mu kontokorent schválila a umožnila jeho čerpání. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. na základě údajů z bankovního registru klientských informací a evidence exekucí a údajů získaných od žalovaného, které si žalobkyně dle potřeby ověřila. Žalovaný porušil smluvní podmínky, a proto žalobkyně kontokorent zablokovala a ke dni 2. 7. 2021 jej zesplatnila. O zesplatnění žalobkyně žalovaného informovala mimo jiné prostřednictvím zesplatňujícího dopisu ze dne 2. 7. 2021. Ke dni zesplatnění dlužná částka činila jistinu 10 000 Kč s nesplaceným smluvním úrokem 478,20 Kč (souhrn nesplacených úroků ode dne 1. 4. 2021 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. 1. 7. 2021) a úrokem ve výši 8,25 % ročně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. od 31. 7. 2021 do zaplacení. Žalobkyně dále požaduje na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode desátého dne po zesplatnění do zaplacení, zaplacení záporného zůstatku na běžném účtu žalovaného ve výši 203,05 Kč, poplatku 10 Kč účtovaného dne 30. 4. 2021 za vedení dalších běžných účtů a měsíčního poplatku 100 Kč účtovaného dne 30. 4. 2021 za výběry z bankomatů. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto skutkovému stavu: 4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 11. 8. 2020 ve 12:51 hodin rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě žalobkyně pro žalovaného vedla běžný bankovní účet č. [bankovní účet] a vydala mu debetní kartu. Žalovaný si zvolil služby v rámci tzv. Velkého tarifu (rámcová smlouva). Dle ceníku účinného od 3. 11. 2020 činil poplatek za vedení dalších běžných účtů 10 Kč měsíčně a poplatek za výběry hotovosti ze všech bankomatů částku 100 Kč měsíčně (ceník). 5. Dne 15. 10. 2020 uzavřeli účastníci prostřednictvím mobilního bankovnictví žalobkyně dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorent a umožnit mu přečerpat peněžní prostředky na jeho běžném účtu do výše 10 000 Kč a žalovaný se zavázal je splatit do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do minusu, tj. do jednoho roku od přečerpání běžného účtu [bankovní účet] se musel na účtu dostat do plusu, dále byl žalovaný povinen zajistit příjem na běžný účet minimálně ve výši splátek svého úvěru a k datu měsíční splatnosti úroků mít na běžném účtu k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc. RPSN u kontokorentu činila 20,63 %, úroková sazba činila 18,9 % ročně (dodatek [číslo]). Žalobkyně poskytla před uzavřením dodatku žalovanému předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru (formulář). 6. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je vyučen, je zaměstnán u podnikatele [jméno] [příjmení] na dobu neurčitou s měsíčním příjmem 34 500 Kč, bydlí v nájmu, výdaje jeho domácnosti činily 16 000 Kč na bydlení a 3 000 Kč na jídlo, léky a dopravu. Před schválením žádosti o úvěr, žalobkyně jednou zamítla žádost žalovaného o úvěr (přehled žádostí o úvěr). Ke dni 15. 10. 2020 měl žalovaný jeden odmítnutý a tři ukončené splátkové kontrakty. Žalovaný měl v období od 23. 10. 2017 do 16. 4. 2019 dva splacené úvěry a splacený debet na účtu. U všech těchto produktů se žalovaný dostal do prodlení s jejich splácením, nicméně následně své dluhy vyrovnal (úvěrová zpráva z bankovního registru klientských informací). 7. Žalovaný čerpal kontokorent dne 9. 2. 2021, kdy se dostal na svém běžném účtu do povoleného záporného zůstatku 4 543,57 Kč. Ke dni 28. 2. 2021 žalovaný dosáhl na svém účtu maximální výše povoleného záporného zůstatku ve výši 10 000 Kč. Poté byl kontokorent částečně splacen platbami připsanými na běžný účet žalovaného, nicméně v průběhu měsíce března docházelo k dalšímu čerpání a ke dni 1. 4. 2021 dosáhl žalovaný opět nejvyššího možného povoleného záporného zůstatku na svém účtu a současně jeho sjednanou výši překročil. Zůstatek na účtu žalovaného činil k tomuto dni - 242,15 Kč, ke dni 21. 4. 2021 pak - 203,05 Kč (přehled plateb kontokorentu). Žalobkyně vyúčtovala dne 30. 4. 2021 žalovanému poplatek 10 Kč za vedení všech dalších běžných účtů a poplatek 100 Kč za výběry hotovosti ze všech bankomatů (výpis z účtu žalovaného u žalobkyně za období od 7. 2. do 13. 8. 2021). 8. Dopisem ze dne 2. 7. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení jeho dluhu z kontokorentu ve výši 10 478,20 Kč a dlužného záporného zůstatku na běžném účtu ve výši 313,05 Kč, a to do 11. 7. 2021 (zesplatňující dopis). Dopis žalobkyně odeslala na adresu žalovaného dne 8. 7. 2021 (podací arch). Ke dni zesplatnění dne 2. 7. 2021 dlužná částka z kontokorentu činila jistinu 10 000 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem za dobu od 1. 4. 2021 do 2. 7. 2021 ve výši 478,20 Kč a záporným zůstatkem na běžném účtu žalovaného ve výši 313,05 Kč (přehled plateb kontokorentu). 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 11. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl dne 15. 10. 2020 právní vztah založený smlouvou o úvěru (kontokorentu) podle § 2395 a násl. o. z. Před uzavřením smlouvy žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet - žalovaný neměl v době poskytnutí kontokorentu dle bankovního registru žádný nesplacený závazek u jiného subjektu, rozdíl mezi žalovaným uvedeným měsíčním příjmem a výdaji činil 15 500 Kč. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla tím, že mu umožnila čerpat prostředky na jeho účtu do povoleného záporného zůstatku ve výši 10 000 Kč, avšak žalovaný se dostal do prodlení s jeho splácením a zůstal dlužen žalobkyni celou čerpanou částku. Současně žalovaný žalobkyni nezaplatil vyúčtované poplatky ve výši celkem 110 Kč za poskytnuté služby a nesplatil ani nepovolený záporný zůstatek na svém běžném účtu ve výši 203,05 Kč. Soud proto důvodně podanému návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. 12. Příslušenství v podobě sjednaného úroku z úvěru soud žalobkyni přiznal v souladu s žalobním návrhem, jenž odpovídá § 2395 o. z. a § 122 odst. 4 ZoSÚ, dle kterého náleží žalobkyni úrok z úvěru ve výši 18,9 % ročně pouze po dobu prodlení dlužníka v prvních 90 dnech, tedy od 1. 5. 2021 do 30. 7. 2021 (z toho za období od 1. 5. 2021 do 1. 7. 2021 v kapitalizované výši 478,20 Kč), a ode dne 31. 7. 2021 do zaplacení má žalobkyně nárok jen na úrok ve výši 8,25 % ročně neboli úrok ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Stejně tak soud žalobkyni přiznal příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 10 000 Kč od 12. 7. 2021 do zaplacení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1