18 C 4/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 30. 10. 2021 ve znění jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví jako zákonného příspěvku, který je povinen platit vlastník či provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s ohledem na zjištění učiněné žalobkyní, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s [registrační značka], [VIN kód]: [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 8. 8. 2019 do 31. 12. 2019 (po dobu 146 dní), v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 (po dobu 123 dní) a v období od 1. 9. 2020 do 30. 11. 2020 (po dobu 91 dní), sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, žalovaný však na výzvu nereagoval. Žalobkyně požaduje, aby jí žalovaný uhradil dlužnou částku ve výši 9 790 Kč sestávající ze zákonného příspěvku 9 490 Kč (tj. denní sazba příspěvku 65 Kč za 146 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno povinné ručení), dále částku ve výši 8 295 Kč sestávající ze zákonného příspěvku 7 995 Kč (tj. denní sazba příspěvku 65 Kč za 123 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno povinné ručení), částku ve výši 6 215 Kč sestávající ze zákonného příspěvku 5 915 Kč (tj. denní sazba příspěvku 65 Kč za 91 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno povinné ručení) a poplatku ve výši 300 Kč spojeného s mimosoudním uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od 8. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 14. 7. 2021. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně při své činnosti zjistila, že žalovaný, který je vlastníkem [značka automobilu] se zdvihovým objemem válců motoru 1968 cm3 s [registrační značka], [VIN kód]: [anonymizováno] (výpis zjištěných údajů o vozidle), od 25. 11. 2012 do 4. 5. 2019 měl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel u pojišťovny [právnická osoba] a v době od 8. 8. 2019 do 31. 12. 2019 (146 dní) a v období od 1. 5. 2020 do 30. 11. 2020 (po dobu 214 dní) nebylo vozidlo pojištěno. Žalobkyně proto vyměřila žalovanému dopisy ze dne 5. 3. 2020, ze dne 7. 1. 2022 a ze dne 22. 4. 2021 příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 146 dní, 123 dní a 91 dní při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 65 Kč spolu s náklady uplatnění ve výši 300 Kč a vyzvala ho k jeho úhradě do 60 dnů od doručení dopisu (výzvy k úhradě). Žalovaný na výzvu ani přes upomínku ze dne 1. 7. 2020, 15. 4. 2021 a ze dne 28. 7. 2021 nereagoval a do podání žaloby ničeho neuhradil (upomínky). Naposledy byl žalovaný žalobkyní prostřednictvím jejího zástupce upomínán o uhrazení dlužné částky dopisem ze dne 14. 7. 2021, který byl odeslaný téhož dne (předžalobní výzva včetně podacího archu), dále dopisem ze dne 21. 7. 2021, který byl odeslaný téhož dne (předžalobní výzva včetně podacího archu) a dopisem ze dne 21. 9. 2021, který byl odeslaný téhož dne (předžalobní výzva včetně podacího archu). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Dle § 2a vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Vzhledem k tomu, že vozidlo vlastněné žalovaným nemělo v období od 8. 8. 2019 do 31. 12. 2019 a v období od 1. 5. 2020 do 30. 11. 2020 (celkem 360 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 65 Kč za každý den, kdy nebylo vozidlo pojištěno, spolu s náklady na uplatnění ve výši stanovené vyhláškou na 300 Kč za každé upomínané období, tj. 3 x 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil a žalobkyni tak vzniklo právo na její úhradu. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, nicméně soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení pouze ve výši rozdílu mezi náhradou nákladů řízení přiznanou jí v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 19/2022 (o zaplacení 8 165 Kč, přiznané náklady řízení 1 489 Kč) a náhradou nákladů řízení, které by byly žalobkyni přiznány, kdyby oba nároky původně uplatněné dvěma samostatnými žalobami již od počátku sloučila do jediného návrhu (předmět řízení by činil celkem 32 465 Kč, náklady řízení pak 3 477 Kč složené ze soudního poplatku 1 299 Kč a odměny za zastoupení 2 178 Kč dle § 11 odst. 1 spolu s § 13 odst. 4 při aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po navýšení o 21% DPH). Žalobkyně tím, že v rozmezí 20 dnů podala proti žalovanému dvě žaloby s obdobným skutkovým i právním základem za nezaplacený zákonný příspěvek, který je povinen platit vlastník či provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jednala nehospodárně a vzhledem k tomu, že jí nic nebránilo uplatnit oba své nároky společně v jediném návrhu, nepovažuje soud náklady vzniklé žalobkyni s podáním druhého návrhu v rozdílu převyšujícím náklady při uplatnění nároku společným návrhem za vynaložené účelně. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.