18 C 96/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 27. 12. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění podnikatelských rizik, s počátkem pojištění ke dni 1. 9. 2017 a ročním pojistným ve výši 2 762 Kč. Pojistná smlouva byla ukončena ke dni 11. 12. 2020 z důvodu neuhrazení pojistného. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužného pojistného za období od 1. 9. 2020 do 11. 12. 2020 včetně poplatku za odeslání upomínky ve výši celkem 1 364 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky dlužného pojistného ode dne následujícího po ukončení pojistné smlouvy do podání žaloby, tj. od 12. 12. 2020 do 27. 12. 2021 v kapitalizované výši 117 Kč. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovaným uzavřeli„ [anonymizováno 6 slov] – [anonymizována dvě slova]“ [číslo] to s účinností od 1. 9. 2017 a ročním pojistným ve výši 2 762 Kč splatným ročně. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou žalovaným v souvislosti s předmětem jeho činnosti vyjma újmy způsobené vadou výrobku a vadou práce při předání. Dopisem ze dne 19. 10. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužného pojistného spolu s náklady spojenými s vymáháním ve výši 300 Kč nejpozději do 10. 12. 2020 s upozorněním, nebude-li dlužné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, pojištění jejím uplynutím zanikne. Žalovaný na upomínku nereagoval, a proto pojistná smlouva zanikla ke dni 10. 12. 2020 z důvodu neuhrazení pojistného. Žalobkyně následně po zániku pojištění marně vyzývala žalovaného k zaplacení jeho dluhu upomínkou ze dne 19. 1. 2021. Dlužné pojistné za období od 1. 9. 2020 do 10. 12. 2020 činilo 764 Kč. Dle sazebníku poplatků činí poplatek za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění částku 300 Kč. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 15. 4. 2021, která byla žalovanému odeslána téhož dne. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2758 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému plnění v případě pojistné události a žalovaný se za to zavázal platit dohodnuté pojistné. Žalovaný však pojistné řádně a včas nehradil, přestože byl žalobkyní o úhradu před zánikem pojištění písemně upomínán. Z důvodu prodlení s úhradou pojistného pojištění ke dni 10. 12. 2020 zaniklo a dlužné pojistné za období od 1. 9. 2020 do 10. 12. 2020 vyčíslila žalobkyně částkou 764 Kč spolu s dvojím poplatkem za zaslanou upomínku po 300 Kč a žalovaného opětovně písemně vyzvala k zaplacení dlužného pojistného. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu dlužné částky v žalované výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I., s tím, že příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení žalobkyni přiznal dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 o. z. pouze v žalobkyní požadované kapitalizované výši 117 Kč. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.