24 C 391/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 14. 8. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 12 444 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistil, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo nemělo v období od 22. 11. 2020 do 31. 3. 2021, tj. 130 dní, a v období od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2021, tj. 122 dní uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za každé jednotlivé období ve výši 6 110 Kč a ve výši 5 734 Kč, byly žalovanému řádně zaslány písemně; splatnost vymáhaných příspěvků nastala dne 4. 3. 2022 a dne 11. 2. 2022. Žalovaný však ničeho nezaplatil ani přes předžalobní upomínky. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky ve výši 11 844 Kč včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti každého z příspěvků do zaplacení a dále náklady na vymáhání 600 Kč (2 x 300 Kč). 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů. 4. Ve věci prokázaný skutkový stav je ten, že na základě zjištění z evidencí žalobce byl žalovaný jako provozovatel/vlastník vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [číslo], [VIN kód], a to za období od 20. 11. 2020 do 31. 3. 2021, tj. 132 dní ve výši 6 204 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 22. 11. 2021) a za období od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2021, tj. 122 dní ve výši 5 734 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 27. 1. 2022). Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby písemně marně upomínán k úhradě žalované částky (zjištěno z upomínek o úhradu ze dne 23. 3. 2022 a ze dne 4. 5. 2022, předžalobní upomínky ze dne 18. 5. 2022 a ze dne 1. 6. 2022 včetně podacích archů). Žalovaný v řízení ani netvrdil ani neprokázal, že by dlužné částky uhradil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle jehož § 4 jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1), a to na základě výzvy (se lhůtou k plnění 30 dní od doručení) dle odst. 7 citovaného ustanovení; výše příspěvku je součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3), přičemž osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl zjištěn jako vlastník/provozovatel motorového vozidla, které nemělo uzavřeno povinné ručení, vznikla mu povinnost uhradit žalobci příspěvek nepojištěných dle výše citovaného zákona, který činí za žalované období 130 dní (jak se žalobce žalobou domáhal) částku 6 110 Kč a za žalované období 122 dní částku 5 734 Kč, a dále poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Žalobce přitom v řízení prokázal, že žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že předmětné motorové vozidlo bylo v daných obdobích pojištěno, či že nebyl jeho vlastník/provozovatel, což však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 2 252 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.