24 C 392/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 27. 7. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 10 658 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistil, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo nemělo v období od 15. 1. 2020 do 10. 5. 2020, tj. 117 dní, a v období od 4. 9. 2020 do 9. 12. 2020, tj. 97 dní uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za každé jednotlivé období ve výši 5 499 Kč a ve výši 4 559 Kč, byly žalovanému řádně zaslány písemně; splatnost vymáhaných příspěvků nastala dne 20. 10. 2020 a dne 11. 5. 2021. Žalovaný však ničeho nezaplatil ani přes předžalobní upomínky. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky ve výši 10 658 Kč včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti každého z příspěvků do zaplacení a dále náklady na vymáhání 600 Kč (2 x 300 Kč). 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů. 4. Ve věci prokázaný skutkový stav je ten, že na základě zjištění z evidencí žalobce byl žalovaný jako provozovatel/vlastník vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [číslo], [VIN kód], a to za období od 15. 1. 2020 do 10. 5. 2020, tj. 117 dní ve výši 5 449 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 6. 8. 2020) a za období od 4. 9. 2020 do 9. 12. 2020, tj. 97 dní ve výši 4 559 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 1. 3. 2021). Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby písemně marně upomínán k úhradě žalované částky (zjištěno z upomínek o úhradu ze dne 12. 11. 2020 a ze dne 2. 6. 2021, předžalobní upomínky ze dne 8. 3. 2022 včetně podacích archů). Žalovaný v řízení ani netvrdil ani neprokázal, že by dlužné částky uhradil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle jehož § 4 jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1), a to na základě výzvy (se lhůtou k plnění 30 dní od doručení) dle odst. 7 citovaného ustanovení; výše příspěvku je součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3), přičemž osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl zjištěn jako vlastník/provozovatel motorového vozidla, které nemělo uzavřeno povinné ručení, vznikla mu povinnost uhradit žalobci příspěvek nepojištěných dle výše citovaného zákona, který činí za žalované období 117 dní částku 5 449 Kč a za žalované období 97 dní částku 4 559 Kč, a dále poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Žalobce přitom v řízení prokázal, že žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že předmětné motorové vozidlo bylo v daných obdobích pojištěno, či že nebyl jeho vlastník/provozovatel, což však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 2 252 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.