24 C 406/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 22. 11. 2021 ve znění doplnění z 5.1.2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 42 192 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistil, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo nemělo v období od 15. 5. 2019 do 15. 12. 2019, tj. 215 dní, v období od 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020, tj. 107 dní a v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, tj. 122 dní uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za každé jednotlivé období ve výši 20 295 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 19 995 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč), ve výši 10 251 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 9 951 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč) a ve výši 11 646 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 11 346 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč) byly žalovanému zaslány písemně; splatnost vymáhaných příspěvků nastala dne 21. 3. 2020, resp. dne 7. 12. 2020, resp. dne 15. 2. 2021. Žalovaný však ničeho nezaplatil ani přes předžalobní upomínky. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky ve výši 42 192 Kč včetně zákonných úroků z prodlení vždy ode dne následujícího po splatnosti dle příslušné zaslané výzvy k plnění až do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. Ve věci prokázaný skutkový stav je ten, že na základě zjištění z evidencí žalobce byl žalovaný jako provozovatel/vlastník vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za nepojištění vozidla se zdvihovým objemem válců motoru válců nad 2500 cm3 [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [číslo], [VIN kód], a to za období od 15. 5. 2019 do 15. 12. 2019, tj. 215 dní ve výši 19 955 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 5. 2. 2020), za období od 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020, tj. 107 dní ve výši 9 951 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 23. 9. 2020) a za období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, tj. 122 dní ve výši 11 364 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 2. 12. 2020). Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby písemně marně upomínán k úhradě žalované částky (zjištěno z upomínek o úhradu ze dne 21. 5. 2020, ze dne 13. 1. 2021 a ze dne 11. 3. 2021, předžalobní upomínky ze dne 12. 10. 2021, ze dne 19. 10. 2021 a ze dne 26. 10. 2021 včetně podacích archů). Žalovaný v řízení ani netvrdil ani neprokázal, že by dlužné částky uhradil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle jehož § 4 jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1), a to na základě výzvy (se lhůtou k plnění 30 dní od doručení) dle odst. 7 citovaného ustanovení; výše příspěvku je součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3), přičemž osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl zjištěn jako vlastník/provozovatel motorového vozidla, které nemělo uzavřeno povinné ručení, vznikla mu povinnost uhradit žalobci příspěvek nepojištěných dle výše citovaného zákona, který činí za žalované období 215 dní částku 19 955 Kč, za žalované období 107 dní částku 9 951 Kč a za žalované období 122 dní částku 11 364 Kč, a dále poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Žalobce přitom v řízení prokázal, že žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že předmětné motorové vozidlo bylo v daných obdobích pojištěno, či že nebyl jeho vlastník/provozovatel, což však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník vždy ode dne následujícího od uplynutí lhůty k plnění dle zaslaných výzev až do zaplacení. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 110 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 500 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 378 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem v žalobcem požadované výši 4 288 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. Lhůty k plnění byly určeny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.