25 C 445/2021-68 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 8 386 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dodávce elektřiny ze dne [datum]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná tuto svoji povinnost porušil, když za období od 24. 1. 2020 do 24. 2. 2020 řádně neuhradila vyúčtování spotřeby elektřiny v plné výši znějící na částku 6 751 Kč a zaplatila pouze dne 20. 3. 2020 částku 2 251 Kč a dne 1. 4. 2020 částku 2 250 Kč. Dále za období od 25. 2. 2020 do 10. 8. 2020 žalovaná nezaplatila částku 6 136 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Na základě listinných důkazů dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, kterou se zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit žalobkyni smluvní ceny (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]). Za spotřebovanou elektřinu vystavila žalobkyně žalované řádnou fakturu splatnou dne 13. 3. 2020 znějící na částku 6 751 Kč (zjištěno z faktury). Dále žalobkyně vystavila mimořádnou fakturu splatnou dne 3. 9. 2020 znějící na částku 6 136 Kč (zjištěno z mimořádné faktury). Žalovaná dlužnou částku řádně nezaplatila, a proto jí žalobkyně vyzvala k úhradě (zjištěno z výzvy ze dne 5. 11. 2020). 4. Podle ust. § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny ve smyslu cit. ust. § 50 odst. 2 uvedeného zák. č. 458/2000 Sb., kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala platit za dodanou elektrickou energii dohodnutou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované dodanou elektřinu, avšak žalovaná uhradila pouze 4 501 Kč, soud jí proto s ohledem na ust. § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. uložil povinnost uhradit žalovanou částku. Žalovaná se ohledně vzniklého nedoplatku ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, proto soud uložil žalované rovněž zaplatit úroky z prodlení. Výše úroků byla určena v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 386 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.