26 C 180/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 5 765 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že dne [datum] byla žalované odeslána výzva odběrateli elektřiny k hrazení rozhlasového poplatku (dále jen„ výzva“). Obsahem výzvy bylo vyzvání odběratele elektrické energie k přihlášení rozhlasového přijímače v zákonné lhůtě 15 dní dle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 (dále jen „zákon“). V případě, že by žalovaná nebyla vlastníkem, nedržela by či z jiného právního důvodu neužívala rozhlasový přijímač, byla žalovaná vyzvána, aby tuto skutečnost oznámila písemným čestným prohlášením do 30 dnů ode dne doručení předmětné výzvy. Součástí výzvy bylo dle § 3 odst. 4 zákona poučení o tom, že v případě marného uplynutí lhůty k zaslání čestného prohlášení se žalovaná považuje ze zákona za poplatníka rozhlasového poplatku. Zároveň byla žalovaná ve výzvě upozorněna na vystavení zákonné přirážky dle § 9 odst. 1 písm. a) zákona ve výši 5 000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti v zákonem stanovené lhůtě. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala a přihlášku či čestné prohlášení žalobkyni nezaslala. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaslala v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy čestné prohlášení, stala se dle § 3 odst. 4 zákona k [datum] s účinností od 31. 10. 2020 poplatníkem rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za jeden rozhlasový přijímač. Dle ust § 7 odst. 3 zákona je žalovaná povinna platit rozhlasové poplatky v čtvrtletní periodicitě. Z uvedeného je zřejmé, že pokud se žalovaná stala poplatníkem rozhlasového poplatku (byť fikcí), nesplnila povinnost danou zákonem dle ust. § 8 odst. 2 v souvislosti s ust. § 9 odst. 1, písmene a) zákona a žalobkyně je povinna vystavit zákonnou přirážku k poplatkům ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] výzvu k úhradě přirážky ve výši 5 000 Kč a dlužných poplatků, která byla zároveň předžalobní výzvou (dále jen„ předžalobní výzva“). Předžalobní výzva obsahovala i poučení o povinnosti hradit pravidelně rozhlasové poplatky v souladu se zákonem. Žalovaná nezaplatila na dlužných rozhlasových poplatcích a přirážce ničeho. Za období listopadu 2021 do března 2022 eviduje žalobkyně za žalovanou dluh z titulu nezaplacené přirážky a nezaplacených rozhlasových poplatků v celkové výši 5 765 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 5 765 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 355,87 Kč. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů založených ve spisu vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovanou jakožto odběratele elektrické energie, aby provedla přihlášku rozhlasového poplatníka, popř. aby jí za situace, že není vlastníkem, nedrží či z jiného právního důvodu neužívá rozhlasový přijímač, tuto skutečnost oznámila písemným čestným prohlášením, a to ve lhůtě 30 dní od doručení této výzvy. Žalovaná byla uvedenou výzvou zároveň upozorněna na to, že v případě marného uplynutí lhůty k zaslání čestného prohlášení se bude považovat ze zákona za poplatníka rozhlasového poplatku. Žalovaná na tuto výzvu nijak nezareagovala, proto byla považována za poplatníka rozhlasového poplatku, a to od [datum], čímž jí vznikla s účinností od [datum] povinnost platit rozhlasové poplatky. Jelikož žalovaná ve stanovené lhůtě nesplnila oznamovací povinnost, byla vůči ní uplatněna přirážka k poplatkům ve výši 5 000 Kč a dále rozhlasové poplatky za období od listopadu 2018 do června 2018, kdy žalovaná užívala rozhlasový přijímač, aniž za jeho užívání žalobkyni hradila řádně a včas rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně. Žalovaná tak dluží žalobkyni na nezaplacené přirážce částku 5 000 Kč, a na nezaplacených rozhlasových poplatcích částku 360 Kč. Dlužné rozhlasové poplatky a přirážku v celkové výši žalované částky žalovaná žalobkyni ani přes upomínku z její strany dosud neuhradila, což žalovaná ani nesporuje. 4. Podle ust. § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“), jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle ust. § 7 odst. 3 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. Podle ust. § 9 odst. 1 písm. a) zákona poplatník, který nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 věta první ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Přirážka se platí za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, za který nebyla splněna povinnost platit rozhlasový nebo televizní poplatek. Podle ust. § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle ust. § 6 zákona měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 5. Na základě shora uvedeného ve spojení s příslušnými ustanoveními výše uvedeného zákona dospěl soud k závěru, že žalovaná se stala poplatníkem rozhlasového poplatku ke dni [datum], a to dle ust. § 3 odst. 4 zákona tím, že k výzvě žalobkyně neprovedla přihlášku rozhlasového poplatníka ani žalobkyni nezaslala čestné prohlášení o tom, že není vlastníkem, nedrží či z jiného právního důvodu neužívá rozhlasový přijímač. Protože žalovaná jako poplatník rozhlasového vysílání nesplnila svou povinnost stanovenou v ust. § 8 odst. 2 zákona, tj. neoznámila v zákonné lhůtě žalobkyni jakožto provozovateli rozhlasového vysílání, že se stala poplatníkem rozhlasového poplatku, vznikla jí povinnost uhradit žalobkyni přirážku ve výši 5 000 Kč dle ust. § 9 odst. 1 písm. a) zákona. Dále žalovaná, ačkoliv byla v období od [datum] do [datum] příjemcem rozhlasového signálu z rozhlasového přijímače, žalobkyni neplatila v uvedeném období televizní poplatek ve výši 45 Kč měsíčně, tedy 765 Kč za dané období. Jelikož žalovaná svoji zákonnou povinnost ani přes výzvu ze strany žalobkyně nesplnila, shledal soud podanou žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně požadovala příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 355,87 Kč. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dvou náhradách hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení tedy činí celkem částku ve výši 600 Kč, přičemž byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Soud k paušální náhradě nepřičetl daň z přidané hodnoty, když jednak k tomuto není podklad v ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a jednak paušální náhrada dle vyhl. č. 254/2015 nepodléhá dani z přidané hodnoty, když nespadá pod předmě