26 C 376/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 8 100 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného rozhlasového poplatku za období od [datum] do [datum]. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., když účastníci s tímto postupem souhlasili, soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů založených ve spisu vyplývá skutkový závěr, že žalovaná se s účinností od [datum] stala poplatníkem rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky. Žalovaná řádně neplatila žalobci rozhlasové poplatky podle sjednané roční periodicity plateb za období od [datum] do [datum], kdy žalovaná užívala pět rozhlasových přijímačů, aniž za jejich užívání žalobci hradila řádně a včas rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně za každý přijímač. Žalovaná tak dluží žalobci na nezaplacených rozhlasových poplatcích částku 8 100 Kč. Dlužné rozhlasové poplatky a přirážku v celkové výši žalované částky žalovaná žalobci ani přes upomínku z jeho strany dosud neuhradila. 4. Podle ust. § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“), jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle ust. § 7 odst. 3 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. Podle ust. § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle ust. § 6 zákona měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 5. Na základě shora uvedeného ve spojení s příslušnými ustanoveními výše uvedeného zákona dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná se stala poplatníkem rozhlasového poplatku ke dni [datum]. Žalovaná, ačkoliv byla v období od [datum] do [datum] příjemcem rozhlasového signálu z rozhlasového přijímače, žalobci neplatila v uvedeném období televizní poplatek ve výši 45 Kč měsíčně za každý z celkem pěti rozhlasových přijímačů. Jelikož žalovaná svoji zákonnou povinnost ani přes výzvu ze strany žalobcenesplnila, shledal soud podanou žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce požadoval příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 131,16 Kč. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dvou náhradách hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení tedy činí celkem částku ve výši 600 Kč, přičemž byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Soud k paušální náhradě nepřičetl daň z přidané hodnoty, když jednak k tomuto není podklad v ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a jednak paušální náhrada dle vyhl. č. 254/2015 nepodléhá dani z přidané hodnoty, když nespadá pod předmět daně vymezený v ust. § 2 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění.