28 C 194/2022-9 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. K odůvodnění uvedla, že žalovanému byla dne 7.1. 2021 poskytnuta záchytná služba v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], která je provozována žalobkyní. Náklady na ošetření a za pobyt v Protialkoholní záchytné stanici byly žalovanému vyúčtovány daňovým dokladem [číslo] se splatností dne 6. 2. 2021. Žalovaný uvedený dluh písemně uznal co do důvodu a výše. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, avšak do dnešního dne neuhradil ničeho. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, že žalovaný byl dne 7. 1. 2021 ošetřen v Protialkoholní záchytné stanici, za které mu byl vystaven platební doklad [číslo] znějící na částku 3 000 Kč (zjištěno z daňového dokladu ze dne 7. 1. 2021). Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše dne 7. 1. 2021 (zjištěno z uznání dluhu). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky a podacího archu), avšak žalovaný ničeho nezaplatil. 4. Dle ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 5. Žalovaný byl ošetřen v zařízení provozovaném žalobkyní, za což mu byla vystavena faktura znějící na žalovanou částku. Žalovaný svůj dluh rovněž písemně uznal ve smyslu ust. § 2053 o. z., což nesporoval. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 3 000 Kč, avšak žalovaný nezaplatila ničeho, a proto mu soud tuto povinnost uložil. (výrok I.) 6. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve výši žalované částky ve smyslu ust. § 1968 o. z., žalobkyni vzniklo dle ust. § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 9. Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalované osobě, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.