28 C 273/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 188 500 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 2. 5. 2021 dohodu o uznání dluhu, na základě které se žalovaný zavázal uhradit k rukám žalobce pohledávku z titulu peněz poskytnutých na serverové vybavení v celkové výši 228 500 Kč, a to nejpozději do dne 31. 12. 2021. Mezi stranami byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,03% denně za každý započatý den prodlení. Žalobce obdržel od žalovaného v období od 13. 1. 2022 do 22. 2. 2022 částku ve výši 2x 20 000 Kč. Zbytek dlužné částky ve výši 188 500 Kč žalovaný žalobci neuhradil, přestože k tomu byl písemně vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, že žalovaný dne 2. 5. 2021 uznal svůj dluh ve výši 228 500 Kč vůči žalobci, z titulu poskytnutí financí na serverové vybavení ve výši celkem 300 000 Kč, s tím, že se zavázal dluh žalobci splatit do dne 31. 12. 2021 (prokázáno uznáním dluhu ze dne 2. 5. 2021). Žalovaný uhradil žalobci dne 13. 1. 2022 a dne 22. 2. 2022 částky ve výši 2x 20 000 Kč (prokázáno výpisy z účtu). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem). 5. Dle ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Žalovaný svůj dluh písemně uznal co do důvodu a výše ve smyslu ust. § 2053 o. z., což nesporoval. Žalovaný uhradil žalobci dne 13. 1. 2022 a dne 22. 2. 2022 částku ve výši 2x 20 000 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě zbylé dlužné částky ve výši 188 500 Kč, avšak žalovaný nezaplatil ničeho, a proto mu soud tuto povinnost uložil. (výrok I.) 7. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve výši žalované částky ve smyslu ust. § 1968 o. z., žalobci vzniklo dle ust. § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení ve výši sjednané dohodou o uznání dluhu. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s uhrazeným soudním poplatkem ve výši 7 540 Kč a zastoupením advokátem, za 2 úkony právní služby po 8 660 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení a písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé, když jejich výše je dána § 7 bod 5 vyhlášky) a 2 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky). (výrok II.) 10. Celkové náklady žalobce ve výši 29 223,2 Kč byly přisouzeny v prodloužené pariční lhůtě 90 dní (ust. § 160 odst. 1 věta prvá za středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).