28 C 330/2022-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 5. 2022 domáhala zaplacení částky ve výši 1 206,26 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že žalobkyně dodávala panu [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 29. 1. 2020 a platných obchodních podmínek do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu pro potřeby domácnosti. Dne 25. 5. 2020 vyúčtovala žalobkyně panu [příjmení] za dodávku elektřiny částku ve výši 1 206,26 Kč za období od 28. 4. 2020 do 13. 5. 2020. Tato faktura nebyla uhrazena. Dne 13. 3. 2020 pan [příjmení] zemřel, dle sdělení majitele nemovitosti užíval nemovitost v rozhodné době žalovaný. Žalobkyně tak po celou dobu dodávala elektřinu do odběrného místa v dobré víře, že ji odebírá její smluvní partner, neboť o jeho úmrtí nebyla obeznámena. Žalovaný tak odebíral elektřinu bez řádně uzavřené smlouvy a bezdůvodně se obohatil na úrok žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalovanému opakovaně výzvu k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně uzavřela smlouvu s odběratelem panem [příjmení], kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa dodávky elektřiny. Cena za odebranou elektřinu měla být hrazena formou pravidelných měsíčních záloh (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny). Dne 25.5.2020 vyúčtovala žalobkyně panu [příjmení] za dodávku elektřiny částku ve výši 1 206,26 Kč za období od 28. 4. 2020 do 13. 5. 2020 (prokázáno z vyúčtování). V období od 1.4.2020 do 31.7.2020 však užíval nemovitost na adrese [adresa] (prokázáno prohlášením majitele nemovitosti), neboť předchozí odběratel pan [příjmení] zemřel dne 13. 3. 2020. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky za odebranou elektřinu písemně vyzván (zjištěno z předžalobní upomínky). 5. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ustanovení § [číslo] odst. 1 není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty. 6. Žalovaný užíval nemovitost a odebíral elektřinu od žalobkyně v rozhodném období, aniž by měl s žalobkyní uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny. Na straně žalovaného došlo tedy ke vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobkyně. Výše peněžité náhrady za odebranou elektřinu je pak dána vyúčtováním žalobkyně za rozhodné období. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, ačkoli k tomu byl vyzván, soud mu tuto povinnost uložil. (výrok I.) 7. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 10. Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.