28 C 426/2022-41 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 11 049,41 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění své žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržela žalovaná finanční hotovost ve výši 10 000 Kč Tyto finanční prostředky včetně příslušenství ve výši 8 592 Kč se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, kdy splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den [datum]. Žalovaná poskytnutý úvěr však řádně a včas nesplácela, splatila pouze částku ve výši 2 728 Kč, odpovídající 2 splátkám. Tím jí vznikla povinnost uhradit též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náklady spojené s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 256 Kč. Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná tak dluží žalobkyni celkem částku 11 049,41 Kč sestávající se z nesplacené jistiny ve výši 8 639,10 Kč, nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 639,1 Kč a částky ve výši 2 410,31 Kč za poplatky. Žalovaná dlužnou částku přes výzvu žalobkyni nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši celkem 10 000 Kč. Žalovaná se tuto částku spolu s příslušenstvím ve výši 8 592 Kč zavázala splatit prostřednictvím 14 měsíčních splátek po 1 328 Kč, ve lhůtě do [datum]. Pro případ porušení povinností vyplývajících ze smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z jistiny, a to za každý den prodlení (prokázáno smlouvou o úvěru, předpisem splátek). Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]) Žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dlužné částky vyzvána (prokázáno předžalobní upomínkou, podacím archem). 5. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8 592 Kč nejpozději dne [datum]. Žalovaná svou povinnost vrátit ve sjednané lhůtě poskytnuté finanční prostředky nesplnila, proto vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně také právo na smluvní úroky z prodlení sjednané dle ustanovení § 1970 o. z. a na náklady spojené s vymáháním pohledávky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Jelikož žalovaná žalobkyni ani její právní předchůdkyni dlužnou částku ani přes upomínku nezaplatila, soud jí tuto povinnost uložil. (výrok I.) 7. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. Úrok z prodlení žalobce požadoval až ode dne následujícího po účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé, předžalobní výzva, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 10. Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 252 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.