42 C 267/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Mezi žalobcem jako zaměstnavatelem a žalovanou jako zaměstnankyní byla uzavřena dne 3. 11. 2021 dohoda o pracovní činnosti a současně i dohoda o odpovědnosti za svěřené prostředky. Žalobkyně převzala odpovědnost za veškeré peněžní prostředky, které jako prodavačka spravovala. Dne 5. 11. 2021 oznámila žalovaná na [anonymizováno] oddělení Policie ČR [obec a číslo], že jí byla odcizena z nezamčeného automobilu tržba v celkové výši 18 000 Kč, která představovala tržbu z činnosti prodeje, který jako prodavačka pro žalobce prováděla. Výši tržby 18 000 Kč, tedy škodu, která byla žalobci způsobena, potvrdila v rámci trestního oznámení sama žalovaná. Usnesením Policie ČR, ze dne 14. 1. 2022 bylo podezření ze spáchání trestného činu krádeže odloženo, když pachatel nebyl zjištěn. Jako poškozený byl i na základě usnesení policie veden žalobce. Žalobce tedy vůči žalované požaduje náhradu škody ve výši 18 000 Kč, když byla uzavřena dohoda od odpovědnosti za svěřené hodnoty, vznikl schodek na svěřených hodnotách, přičemž výši schodku potvrdila sama žalovaná, schodek navíc žalovaná i zavinila (přestože zavinění se z principu presumuje), když vložila tržbu do neuzamčeného automobilu, tuto nekontrolovala a umožnila její odcizení. Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou, aby s ohledem na její odpovědnost za svěřené hodnoty nahradila škodu jemu vzniklou. Žalovaná na tyto výzvy nikterak nereagovala. Žalovaná si navíc ani nevyzvedla předžalobní výzvu, kterou žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalované zaslal. Úroky z prodlení požaduje žalobce ode dne následujícího dni, kdy se mu vrátila zaslaná předžalobní výzva jako nedoručená. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 5. Dne 3. 11. 2021 uzavřeli žalobce a žalovaná dohodu o pracovní činnosti na pozici prodavač. (prokázáno dohodou o pracovní činnosti) 6. Dne 3. 11. 2021 uzavřeli žalobce a žalovaná dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci. Dle čl. 2 1. zaměstnanec přebírá odpovědnost za veškeré peníze ceniny, zboží a výrobky, které jsou určeny pro zákazníky zaměstnavatele dle seznamu peněz, cenin, zboží a výrobků vyhotoveného na základě provedené invertizace. Dle čl. 2 2. zaměstnanec odpovídá za schodek na zboží a výrobcích dle článku 2. 1. dohody. (prokázáno dohodou o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci) 7. Žalobce zaslal žalované dne 22. 6. 2022 předžalobní výzvu. Předžalobní výzvu si žalovaná nevyzvedla. Dne 13. 7. 2022 se předžalobní výzva vrátila žalobci jako nedoručená. (prokázáno předžalobní výzvou s dodejkou) 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Žalovaná jako zaměstnankyně pracovala pro žalobce jako zaměstnavatele na pozici prodavačka na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené dne 3. 11. 2021. Žalobce se žalovanou uzavřel dne 3. 11. 2021 dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, na základě které žalovaná převzala odpovědnost za veškeré peníze. Žalované byla z nezamčeného automobilu odcizena tržba ve výši 18 000 Kč. Dle čl. 2 2. dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty žalovaná odpovídá za odcizené peníze. Úroky z prodlení požaduje žalobce od 14. 7. 2022, tedy ode dne následujícího po dni, kdy se žalobci vrátila zaslaná předžalobní výzva jako nedoručená. Soud považuje nárok žalobce za důvodný a podané žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud (výrok II.) podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 594,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) a z částky 910 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 450 Kč ve výši 1 144,50 Kč. Celkové náklady žalobce byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).