5 C 176/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala žalovanému elektřinu v napěťové hladině NN (nízké napětí) v množství vymezeném hodnotou jističe před elektroměrem a zavázala se zajistit dopravu elektřiny a souvisejících služeb do odběrného místa na adrese [ulice a číslo] [PSČ] [obec]. Žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a uhradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávky elektřiny a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby za podmínek sjednaných ve smlouvě a ve všeobecných obchodních podmínkách právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem [číslo] MWh ve výši 3 929,84 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 960 Kč činí konečná dlužná částka 2 969,84 Kč) na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy neuhrazením dlužných částek, a tak právní předchůdkyně žalobkyně byla nucena ukončit smluvní vztah se žalovaným. Dluh ve výši 2 808,60 Kč se stal splatný dne [datum]. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil navzdory předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin vyplývá skutkový závěr, že dne [datum] uzavřel žalovaný jako zákazník s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] jako obchodníkem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo] [PSČ] [obec]. Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalované za poskytnutou elektřinu fakturu za fakturační období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum] znějící na částku 2 969,84 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky z vystavené faktury upomínkami. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný dlužnou částku ve výši 2 808,60 Kč neuhradil navzdory předžalobní upomínce. 4. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a žalovaný se za to zavázal zaplatit sjednanou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyúčtovala cenu za dodanou elektřinu za příslušné období prostřednictvím shora uvedené faktury, žalovaný však vyfakturovanou částku v plné výši neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svůj smluvní závazek a ve lhůtě splatnosti výše uvedené faktury nezaplatil cenu za dodanou elektřinu ve výši žalované částky, ocitl se dnem následujícím po dni splatnosti faktury v prodlení s plněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni jako na postupníka (§ 1879 o. z.). Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s úroky z prodlení. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství dlužné částky ve formě úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří mimosmluvní odměna stanovená podle dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”), ve výši 3 x 200 Kč za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), výzvu k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) a za sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), dále pak 3 x paušální náhrada hotových výdajů á 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) AT), včetně 21 % DPH z nákladů právního zastoupení (189 Kč), celkem tedy 2 089 Kč. 6. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 14b odst. 1 AT, jelikož je soudu z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně podala návrh na zahájení řízení ve formě ustáleného vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a současně je splněna podmínka, že předmětem řízení je peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Soud má proto za to, že závěry přijaté v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2015, sp. zn. 91 Co 7/2015, na které žalobkyně odkazuje v žalobním návrhu, se pro dané řízení neuplatní. V tomto ohledu soud naopak vycházel ze závěrů přijatých v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. února 2015, sp. zn. 97Co 736/2014, v němž bylo uzavřeno, že je-li text návrhu předem připravený v textovém souboru, pracuje-li žalobce se stále stejným textem a jde-li o text, který předem připravil žalobce tak, aby různé údaje týkající se různých žalovaných mohl do tohoto textu jen doplňovat, je naplněna podmínka ´podání na ustáleném vzoru‘. 7. Lhůta k plnění dluhu i nákladů byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro jinou lhůtu.