7 C 43/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s tím, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], je evidováno jako provozované, provozovatelem je žalovaná. Žalovaná neměla ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 15 665 Kč a poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Splatnost nastala dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá následující skutkový stav. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy, neboť vozidlo [VIN kód], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, bylo užíváno bez sjednaného povinného ručení v období od [datum] do [datum], předpis příspěvku za toto období činí 15 665 Kč (zjištěno z výzvy k plnění ze dne [datum]). Žalobkyně žalovanou upomínala k zaplacení upomínkou ze dne [datum] (zjištěno z upomínky ze dne [datum]) a předžalobní výzvou ze dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] a doručenkou datové zprávy ze dne [datum]). 4. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaná porušila povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen„ zákon“), neboť provozovala vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto jí vznikla povinnost podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle ust. § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku 65 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, náklady spojené s vymáháním pohledávky činí 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona ve spoj. s § 2a vyhlášky). Jelikož žalovaná dlužné částky nezaplatila, což v řízení nijak nesporovala, soud jí tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 5. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení složenou ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žalobního návrhu) podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif („ AT“), paušálních náhrad hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a náhrady za 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když rovněž neshledal důvod pro její prodloužení.