11 C 103/2023-15 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 990 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka] je evidován jako provozované vozidlo, provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl v období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021, v období od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 a v období od 1. 9. 2021 do 3. 10. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo celkem 186 dní nepojištěno. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 12 090 Kč, a poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč za každé jednotlivé období, celkem tedy 900 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy, neboť vozidlo [registrační značka], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, byl užíván bez sjednaného povinného ručení v období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021, v období od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 a v období od 1. 9. 2021 do 3. 10. 2021, předpis příspěvku za tato období činí 5 915 Kč, 4 030 Kč a 2 145 Kč (zjištěno z výzev k plnění ze dne 27. 1. 2022, ze dne 5. 5. 2022 a ze dne 23. 6. 2022). Žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení upomínkami (zjištěno z upomínek ze dne 4. 5. 2022, 10. 8. 2022 a 27. 9. 2022) a předžalobními výzvami (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 5. 10. 2022, 1. 11. 2022 a 5. 1. 2023). 4. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen„ zákon“) neboť provozoval své vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto mu vznikla povinnost podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně částku 65 Kč). Vozidlo žalovaného bylo provozováno bez pojištění celkem po dobu 186 dnů, celkem tedy výše poplatku činí částku 12 090 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 12 990 Kč, z toho příspěvek za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona činí 12 090 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky činí 900 Kč (§ 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky). Jelikož žalovaný žalobkyni částku v této výši nezaplatil, což v řízení nijak nesporoval, soud mu tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 252 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).