11 C 156/2021-83 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se se domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 44 164,79 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o vydání kreditní karty, kterou uzavřel žalovaný společně s [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a ocitl se v prodlení, proto předchůdce žalobce ke dni 4. 11. 2020 dluh učinil splatným. Dlužná částka sestává z jistiny úvěru 43 048,79 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 3 785,88 Kč a z dlužných poplatků ve výši 500 Kč. Při schvalování úvěru předchůdce žalobce vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v návrhu na uzavření smlouvy, přičemž byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra, přičemž byly porovnávány příjmy a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, nebylo zjištěno nic, co by poskytnutí úvěru bránilo. 2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalovaný požádal předchůdce žalobce o poskytnutí finančních prostředků ve výši 50 000 Kč s tím, úrok byl sjednán 23,99 % ročně a že žalovaný bude poskytnutou částku splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Dle sazebníku poplatků činí poplatek za písemnou upomínku 500 Kč (zjištěno z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby). Žalovaný splátky řádně nesplácel, proto žalobce vyúčtoval žalovanému poplatek ve výši 500 Kč za písemnou výzvu (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného). Předchůdce žalobce učinil úvěr splatným ke dni 4. 11. 2020, neboť žalovaný se opakovaně ocitl v prodlení se splácením úvěru, k tomuto dni činila dlužná částka 47 950,67 Kč (zjištěno z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 6. 11. 2020). Ke dni 21. 4. 2021 činila dlužná částka 58 069,46 Kč, žalovaný byl vyzván k zaplacení (zjištěno z výzvy k zaplacení ze dne 21. 4. 2021). Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky z [právnická osoba] na [právnická osoba] (zjištěno z 2x vyrozumění o postoupení). 4. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Úrok byl sjednán ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný přitom v tomto vztahu vystupoval jako spotřebitel, daný vztah proto soud posuzoval rovněž podle ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, kdy je soud povinen z úřední činnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. Na základě ustanovení § 86 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne poskytovatel spotřebiteli úvěr jen na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a to pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel úvěru je povinen se v prvé řadě zaměřit na schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, přičemž tyto údaje samozřejmě musejí být nejprve zjištěny. 6. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného pak soud dospěl k závěru, že tuto předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru žalovanému prověřoval, když vycházel zejména z údajů poskytnutých žalovaným v návrhu na uzavření smlouvy, přičemž byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra, přičemž byly porovnávány příjmy a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, kdy předchůdce žalobce nezjistil žádné negativní skutečnosti, které by vzbuzovaly důvodnou pochybnost o jeho schopnosti úvěr splácet, a to zejména s ohledem na příjmy domácnosti žalovaného. 7. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, což vyplývá z výpisu z jeho úvěrového účtu, předchůdce žalobce proto učinil poskytnutou částku okamžitě splatnou a vyzval žalovaného k úhradě celé zbývající dosud nezaplacené části úvěru. Dlužná částka činila ke dni 21. 4. 2021 činila celkem 58 069,46 Kč. Žalovaný dlužnou částku nijak nesporoval, ostatně výše dlužných částek vyplývá z výpisu z jeho úvěrového účtu (žalovaný zaplacení žádných částek ani netvrdil). Jelikož žalovaný žalobci dosud žalovanou částku nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, přičemž tato částka sestává z jistiny úvěru 43 048,79 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 3 785,88 Kč a z dlužných poplatků ve výši 500 Kč O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužné částky vyplývá z oznámení o splatnosti dlužné částky. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s vyměřeným soudním poplatkem ve výši 1 767 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobce ve výši 3 945 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žalobci přitom nebyla přiznána náhrada za podání ze dne 21. 4. 2022, neboť tvrzení zde obsažená měla již být součástí žalobních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobcem se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.