11 C 327/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 150 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 27. 3. 2014 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2014 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dne 13. 7. 2022 ve lhůtě do 26. 7. 2022, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z doložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit společně s úrokem, a to v měsíčních splátkách. (zjištěno ze smlouvy o půjčce [číslo]). Předchůdce žalobkyně předal peněžní prostředky žalovanému v hotovosti dne 27. 3. 2014 (zjištěno z pokladního dokladu). Předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 9. 2014). Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 10 150 Kč. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k plnění svého dluhu (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 13. 7. 2022). 4. Dle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutou částku spolu s úrokem vrátit, což však neučinil a ocitl se tak v prodlení. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni podle § 1879 o. z. Žalovaný celkem nezaplatil žalobkyni částku 10 150 Kč s příslušenstvím, což v řízení nesporoval, soud mu proto tuto povinnost uložil. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a odměny advokáta za 3 úkony právní služby, a to příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, dále tomu odpovídající 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (počítáno z částky 1 200 Kč v sazbě 21 %). Odměna právního zástupce byla stanovena s odkazem na § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně podává typově shodné žaloby, a to na ustáleném vzoru, opakovaně ve velkém množství (tzv. formulářové žaloby), taková žaloba má podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje od jiných žalob jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován (k pojmu formulářové žaloby blíže Ústavní soud ČR v nálezu sp.zn. I. ÚS 3923/11 ze dne 29.3.2012). O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.