11 C 56/2023-47 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 48 930 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobce je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka] je evidován jako provozované vozidlo, provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl v období od 20. 2. 2019 do 13. 9. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti (206 dní), od 24. 3. 2021 do 31. 5. 2021 (69 dní), od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 (61 dní), od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021 (61 dní), od 1. 10. 2021 do 21. 1. 2022 (113 dní). Žalobci proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 48 930 Kč a poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 5x 300 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. 3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývají skutková zjištění, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 19 158 Kč, 6 417 Kč, 5 673 Kč, 5 673 Kč, 10 509 Kč s tím, že ke každému vozidlu zapsanému v registru musí být uzavřeno povinné ručení, a pokud vozidlo není pojištěno, jsou jeho vlastník a provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobce. Z informací, které má žalobce k dispozici od pojišťoven, zjistil, že vozidlo [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, nebylo v období od 20. 2. 2019 do 13. 9. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti (206 dní), od 24. 3. 2021 do 31. 5. 2021 (69 dní), od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 (61 dní), od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021 (61 dní), od 1. 10. 2021 do 21. 1. 2022 (113 dní) pojištěno (zjištěno z 5x výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu) Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky opakovaně (zjištěno ze 10 upomínek). 4. Z uvedených skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovaný provozoval vozidlo, ke kterému neměl sjednáno pojištění ve shora uvedených obdobích proto mu vznikla povinnost zaplatit příspěvek do garančního fondu ve výši 48 930 Kč, což neučinil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen„ zákon“), neboť provozoval vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto mu vznikla povinnost podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 včetně částku 93 Kč). Vozidlo žalovaného bylo provozováno bez pojištění po dobu 206 dní, 69 dní, 61 dní, 61 dní a 113 dní, celkem tedy výše poplatku činí částku 48 930 Kč (součet částek 19 158 Kč, 6 417 Kč, 5 673 Kč, 5 673 Kč, 10 509 Kč). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky, z toho příspěvek za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona činí 48 930 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky činí 5x 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky). Jelikož žalovaný žalobci částku v této výši nezaplatil, což v řízení nijak nesporoval, soud mu tuto povinnost uložil, přičemž náklady spojené s vymáháním pohledávky byly žalobci přiznány za každou upomínku zvlášť. 6. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 958 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 500 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, a to písm. a) převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobce ve výši 4 136 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobcem se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.