17 C 407/2023-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 106 814,66 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu [číslo] o sdružených službách dodávky a odběru elektrické energie, na základě které žalobkyně dodávala do odběrného místa žalované elektřinu a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit sjednanou cenou. Žalobkyně vyúčtovala žalované poskytnuté služby fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] v částce 106 814,66 Kč splatnou dne [datum] Žalovaná přes předžalobní upomínku ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovanou (pod obchodní firmou k datu podpisu smlouvy) smlouvu, kterou se zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit žalobkyni smluvní ceny (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo]). Spotřebovanou elektřinu žalobkyně vyúčtovala žalované konečnou fakturou [číslo] splatnou dne [datum] v částce 106 814,66 Kč (zjištěno z faktury [číslo]). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (zjištěno z předžalobní upomínky s dodejkou). 4. Podle ust. § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny ve smyslu cit. ust. § 50 odst. 2 uvedeného zák. č. 458/2000 Sb., kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala platit za dodanou elektrickou energii dohodnutou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované dodanou elektřinu fakturou, kterou žalovaná neuhradila, a proto jí soud s ohledem na ust. § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. uložil povinnost žalovanou částku uhradit. Žalovaná se ohledně vzniklého nedoplatku ve výši 106 814,66 Kč ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, proto soud uložil žalované rovněž zaplatit žalobkyni úroky z prodlení podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost uvedené částky vyplývá z výše specifikované faktury. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 018,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 273 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 106 814,66 Kč sestávající z částky 5 380 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 360 Kč ve výši 2 385,60 Kč. Dále soud postupoval podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.