17 C 57/2023-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 15 201 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nehrazení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy žalovaný, jakožto provozovatel vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem nad 2 500 cm3, neměl v období od 25. 1. 2021 do 31. 3. 2021 a od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti, ač k tomu byl povinen na základě zákona č. 168/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Na základě listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně upomenula žalovaného, jakožto provozovatele vozidla [registrační značka], upomínkou ze dne 6. 1. 2022 k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za první období ve výši 6 138 Kč, jelikož vozidlo nebylo pojištěno po dobu 66 dní, kdy denní sazba činí 93 Kč (zjištěno z upomínky k úhradě). Žalobkyně žalovaného upomenula o úhradu příspěvku upomínkou ze dne 13. 4. 2022, ve které uplatnila náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. K úhradě příspěvku za druhé období ve výši 8 463 Kč byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 17. 2. 2022, jelikož vozidlo nebylo pojištěno po dobu 91 dní (zjištěno z výzvy). Žalovaný byl upomenut o úhradu příspěvku upomínkou ze dne 25. 5. 2022, ve které žalobkyně uplatnila rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky předžalobní upomínkou. 4. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 5. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 6. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“) se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč. 7. Podle ust. § 2a vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 8. Žalobkyni vznikl na základě ust. § 4 odst. 1 zákona právní nárok na zaplacení příspěvku, jelikož žalovaný porušil svou povinnost stanovenou ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona, tedy jako provozovatel vozidla takové vozidlo pojistit. Výše nároku žalobkyně se vypočítá dle ust. § 4 odst. 3 zákona jako násobek počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno a sazby, která je stanovena v ust. § 2 vyhlášky, tj. 157 x 93, celkem 14 601 Kč. K této částce se dále přičtou náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které podle ust. § 2a vyhlášky činí 300 Kč za výzvu. Celkový dluh žalovaného tak činí 15 201 Kč. Žalovaný se ohledně vzniklého nedoplatku ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a proto soud uložil žalovanému rovněž zaplatit úroky z prodlení. Výše úroků byla určena v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 201 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.