24 C 113/2022-107 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 4. 4. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 34 099,29 Kč s příslušenstvím (složeným z kapitalizovaného úroku ve výši 4 434,02 Kč a dále úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 34 099,29 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení a z úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 34 099,29 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení) s tím, že žalovaná a společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), uzavřely dne 30. 9. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr (formou úvěrového rámce ve výši 40 000 Kč), který se zavázala splácet ve stanovených měsíčních splátkách včetně sjednaného úroku ve výši 22,68 % ročně a všemi ujednanými poplatky. Žalovaná však nesplácela úvěr řádně a včas, právní předchůdce žalobce jej proto ke dni 31. 1. 2022 zesplatnil. Dluh žalované sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 31 412,37 Kč, poplatků ve výši 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 868,32 Kč a pojistného ve výši 1 118,60 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 2. 2022 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky (včetně výše uvedeného příslušenství spočívajícího dále z požadovaného úroku a úroku z prodlení) vyzval, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaná prostřednictvím ustanoveného opatrovníka nárok žalobce zcela neuznala s odůvodněním, že tvrzená úvěrová smlouva je neplatná, neboť nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalované - spotřebitele. Žalovaná rovněž sporovala doručení odstoupení od smlouvy, tedy tvrzený závazek žalované nemůže být splatný; sporovala rovněž, že nebyla seznámena s obchodními podmínkami, které se tak nestaly součástí tvrzené smlouvy. Proto žádala zamítnutí žaloby. 3. Soud předně ve věci dovodil svou mezinárodní pravomoc, a to dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015, dle něhož nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Soud proto dále vyšel z v tomto směru ustálené judikatury SDEU, jakož i na tuto problematiku stále aplikovatelné judikatury NS ČR (např. usnesení z 25. 6. 2014 sp. zn. 30 Nd 25/2014) stanovící, že pravomoc a příslušnost rozhodnout o žalobě směřující proti žalovanému, má členský stát, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště žalovaného, a to za situace, kdy soud provedl veškerá dostupná pátrání po faktickém pobytu žalovaného, ten se mu však nepodařilo zjistit, zároveň však nedisponoval žádnými průkaznými indiciemi, které by umožňovaly dojít k závěru, že žalovaný má současné bydliště mimo EU. Cílem citovaného nařízení EU je přitom mimo jiné umožnit žalobci snadno určit soud, u něhož může podat žalobu, jakož i umožnit žalovanému přiměřeně předvídat, u kterého soudu může být žalován. Smyslu nařízení se tedy nepříčí, pokud dle něj bude určena příslušnost i za situace nastalé v tomto řízení, tj., kdy žalovaná prokazatelně měla poslední známé bydliště na území státu EU (zde konkrétně na adrese uvedené v záhlaví v obvodu zdejšího soudu), změnu svého bydliště neoznámila, aktuálně je přes všechna pátrání neznámého pobytu, ale současně nebyly zjištěny žádné indicie osvědčující, že by měla bydlet mimo území EU. Zdejší soud proto uzavřel, že je ve věci mezinárodně příslušný dle posledního známého bydliště žalované ve smyslu čl. 4 bod 1, nařízení Brusel I bis. Místní příslušnost zdejšího soudu je dána dle § 84 a § 85 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 5. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou (identifikovanou r.č., číslem OP ČR/Povolením k pobytu, telefonním číslem, adresou trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec a číslo] a korespondenční adresou [adresa]) dne 30.9.2020 rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb (prokázáno Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] včetně nedílné součásti Všeobecných obchodních podmínek) a v jejím rámci pak po informování žalované o podmínkách spotřebitelského úvěru (viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace o spotřebitelském úvěru) dále smlouvu o úvěru, kterou se zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr formou úvěrového rámce do 40 000 Kč (na úvěrovém účtu [číslo]) s výší prvního čerpání do 15 990 Kč se sjednaným úrokem 22,68 % ročně, pojistným ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru dne a s výší měsíční splátky min. 5 % z dlužné částky nejméně 500 Kč splatné do 17. dne měsíce (dále též jen„ Smlouva“); součástí vlastního textu Smlouvy je i výslovné prohlášení, že se žalovaná seznámila s úplným zněním Produktových podmínek pro revolvingové úvěry a Sazebníkem, které se zároveň stávají nedílnou součástí Smlouvy (viz čl. VI. Smlouvy); dále byl výslovně sjednán měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 50 Kč, smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, poplatek za náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky ve výši 100 Kč (viz čl. III. a VI. Smlouvy) (prokázáno Žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] včetně nedílné součásti Produktových podmínek a Sazebníku platného od 11.3.2020, Informacemi o úvěru„ HELLO KREDIT“ z 1.10.2020)). 6. Ve Smlouvě žalovaná dále výslovně uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů/dětí, je zaměstnána u [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 22 000 Kč, její celkové náklady domácnosti činí 9 500 Kč a má finanční závazky ve výši 398 Kč. Z výplatní pásky žalované zaměstnavatele [právnická osoba] z [číslo] plyne výše čisté měsíční mzdy žalované 19 046 Kč. Z lustrace žalované z registru SOLUS, plyne, že žalovaná zde jako dlužník není evidována. 7. Žalovaná dle Smlouvy čerpala poprvé úvěr ve výši 15 990 Kč dne 29.9.2020, k 20.12.2021 však již dlužila čerpanou jistinu úvěru ve výši 31 412,37 Kč, pojistné ve výši 1 118,60 Kč, poplatky ve výši 700 Kč (za výzvu k plnění 100 Kč a náklady vymáhání 600 Kč) a smluvní pokutu z prodlení ve výši 868,32 Kč (zjištěno z výpisu čerpání úvěru [číslo]). 8. Právní předchůdce žalobce úvěr dle Smlouvy ke dni 31. 1. 2022 zesplatnil z důvodu prodlení žalované se splátkami a žalovanou vyzval k úhradě celkové dlužné částky spočívající v dlužných splátkách ve výši 13 668 Kč, jistiny splatné ke dni odstoupení ve výši 23 297 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 869 Kč a náhrady náklady spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 700 Kč, o čemž žalovanou vyrozuměl písemně na adresy [adresa žalované] (prokázáno Odstoupením od úvěrové smlouvy z 27.12.2021, poštovním podacích archem z 27.12.2021). 9. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15.2.2022 byla výše uvedené pohledávka za žalovanou plynoucí ze Smlouvy postoupena na žalobce (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení), což bylo žalované písemně oznámeno na adresy [adresa žalované] (viz oznámení o postoupení pohledávky z 25.2.2021 včetně poštovního podacího archu z 28.2.2021). Žalovaná byla k zaplacení dlužné žalované částky vyzvána před podáním žaloby na všechny tři výše uvedené adresy žalované (zjištěno z předžalobní upomínky právního zástupce žalobce z 3. 3. 2022 včetně poštovního podacího archu z 4.3.2022). 10. Takto provedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci, když jiné důkazy ani ve věci nebyly navrhovány. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ Zákon“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebite