24 C 467/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 29. 11. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 231 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistil, že žalovaný je vlastníkem motorových vozidel [registrační značka] a [anonymizováno], přičemž vozidla neměla v období od 23. 7. 2020 do 8. 9. 2020 (48 dní) a dále v období od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 (89 dní) a od 1. 5. 2021 do 5. 7. 2021 (66 dní) uzavřena pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové výši 2 556 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 2 256 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč), 6 085 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 5 785 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč) a 4 590 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 4 290 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč) byly žalovanému řádně zaslány. Žalovaný však ničeho nezaplatil ani přes předžalobní upomínku. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky ve výši 13 231 Kč včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího vždy po splatnosti každého z příspěvků do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů. 4. Ve věci prokázaný skutkový stav je ten, že na základě zjištění z evidencí žalobce byl žalovaný jako provozovatel/vlastník vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo: osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 s [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], [VIN kód], a to za období od 23. 7. 2020 do 13. 11. 2020, tj. 114 dní ve výši 5 358 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 31. 12. 2020) a dále za nepojištěné vozidlo: osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], [VIN kód], za období od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021, tj. 89 dní ve výši 5 785 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 31. 12. 2021) a za období od 1. 5. 2021 do 5. 7. 2021, tj. 66 dní ve výši 4 290 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 10. 2. 2022). Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby písemně marně upomínán k úhradě žalovaných částek (zjištěno z upomínek o úhradu ze dne 8. 4. 2021, ze dne 6. 4. 2022, ze dne 18. 5. 2022, předžalobní upomínky ze dne 20. 1. 2022, ze dne 3. 10. 2022, ze dne 20. 10. 2022 včetně podacích archů). Žalovaný v řízení ani netvrdil ani neprokázal, že by dlužné částky uhradil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle jehož § 4 jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1), a to na základě výzvy (se lhůtou k plnění 30 dní od doručení) dle odst. 7 citovaného ustanovení; výše příspěvku je součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3), přičemž osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl zjištěn jako vlastník/provozovatel dvou motorových vozidel, které neměla uzavřena povinná ručení, vznikla mu povinnost uhradit žalobci příspěvky nepojištěných dle výše citovaného zákona, který činí za žalované období 48 dní, jak žalobce požadoval (z celkových nepojištěných 114 dní) částku 2 256 Kč, za žalované období 89 dní částku 5 785 Kč a za žalované období 66 dní částku 4 290 Kč, a dále poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Žalobce přitom v řízení prokázal, že žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že předmětná motorová vozidla byla v daném období pojištěna, či že nebyl jejich vlastník/provozovatel, což však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 2 452 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. Lhůty k plnění byly určeny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.