24 C 76/2023-9 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistil, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], přičemž vozidlo nemělo v období od [datum] do [datum], tedy 180 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výzva k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 11 700 Kč byla žalovanému zaslána, splatnost příspěvku nastala dne [datum], žalovaný však ničeho nezaplatil, a to ani přes předžalobní upomínku. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení a dále náklady na vymáhání 300 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů. 4. Ve věci prokázaný skutkový stav je ten, že na základě zjištění z evidencí žalobce byl žalovaný jako provozovatel/vlastník vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za nepojištěné motorové vozidlo osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], [VIN kód], a to za období od [datum] do [datum], tedy 180 dní ve výši 11 700 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne [datum]). Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby písemně marně upomínán k úhradě žalované částky (zjištěno z upomínky o úhradu ze dne [datum], předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně dodejky). Žalovaný v řízení ani netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle jehož § 4 jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1), a to na základě výzvy (se lhůtou k plnění 30 dní od doručení) dle odst. 7 citovaného ustanovení; výše příspěvku je součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3), přičemž osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobci též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl zjištěn jako vlastník/provozovatel motorového vozidla, které nemělo uzavřeno povinné ručení, vznikla mu povinnost uhradit žalobci příspěvek nepojištěných dle výše citovaného zákona, který za žalované období 180 dní činí celkem 11 700 Kč, a dále poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobce přitom v řízení prokázal, že žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že předmětné vozidlo bylo v daném období pojištěno, či že nebyl jeho vlastník/provozovatel, což však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. celkem 2 252 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 o. s. ř.