28 C 109/2023-9 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 29 885 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku z titulu smlouvy o dodávce elektřiny ze dne [datum], na jejímž základě byla žalovaná odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa], a dne 11. 10. 2021 byla žalovaná odběratelem elektřiny na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná tuto svoji povinnost porušila, když za období od 7. 6. 2021 do 17. 5. 2022 neuhradila řádně vyúčtování spotřeby elektřiny v plné výši znějící na částku 56 920 Kč. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dohodu o splátkách a uznání dluhu, na kterou žalovaná splnila pouze částečně. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku 29 885 Kč. K zaplacení dlužné spotřeby elektřiny byla žalovaná žalobkyní upomínána, avšak do dne podání žaloby nebyl dluh uhrazen. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaná se nevyjádřila, měl soud za to, že souhlasí, a k projednání věci nenařizoval jednání. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalovaná uzavřela dne 7. 6. 2021 se žalobkyní smlouvu o dodávce elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrného místa – [adresa] a dále [adresa], a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit žalobkyni smluvní cenu (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 7. 6. 2021). Za spotřebovanou elektřinu v období od 7. 6. 2021 do 17. 5. 2022 vystavila žalobkyně žalované daňový doklad splatný dne 6. 9. 2021 znějící na částku 397 Kč (zjištěno z faktury [číslo]). Dále žalobkyně za spotřebovanou elektřinu vystavila žalované daňové doklady splatné dne 20. 5. 2022, znějící na částky 48 425 Kč a 7 468 Kč (prokázáno daňovými doklady [číslo]). Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho, a proto s ní žalobkyně uzavřela dohodu o splátkách a uznání dluhu (prokázáno z dohody o splátkách a uznání dluhu ze dne 30. 8. 2022). Následně žalovaná uhradila částku ve výši 26 405 Kč (prokázáno z výpisu ze zákaznického účtu). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zbývající částky dluhu (zjištěno z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 31. 1. 2023). 5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa elektřinu, avšak žalovaná řádně neuhradila cenu za odebrané energie ve výši 29 885 Kč. 6. Podle ust. § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny ve smyslu cit. ust. § 50 odst. 2 uvedeného zák. č. 458/2000 Sb., kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala platit za dodanou elektrickou energii dohodnutou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované za dodanou elektřinu částku ve výši 56 290 Kč, avšak žalovaná tuto částku uhradila po uznání celého dluhu pouze částečně, a proto jí soud s ohledem na ust. § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. tuto povinnost uložil. (výrok I.) 8. Žalovaná se ohledně vzniklého nedoplatku ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, proto soud uložil žalované rovněž zaplatit žalobkyni úroky z prodlení. Výše úroků byla určena v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, přičemž splatnost uvedené částky vyplývá z výše specifikované faktury. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta první před středníkem, když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spoj. s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 1 196 Kč a dvou náhradách hotových výdajů ve výši 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkony návrh ve věci samé a výzva k plnění, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 1 796 Kč, a byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).