28 C 2/2023-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 36 448,38 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění uvedla, že dne 7.2.2022 uzavřela s žalovanou smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které po prozkoumání úvěryschopnosti žalované poskytla žalované částku ve výši 40 000 Kč na bankovní účet žalované. Za poskytnutý úvěr byl účtován poplatek ve výši 800 Kč, který byl započten na první splátky úvěru. Žalovaná se zavázala splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 293 Kč splatných vždy do 7. dne v měsíci spolu s úrokem ve výši 19,99 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami, za což jí byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč a úvěr byl zesplatněn ke dni 19. 9. 2022. Celkově žalovaná uhradila žalobkyni na poskytnutý úvěr pouze částku ve výši 9 900 Kč. Zbylou část poskytnutého úvěru a smluvní pokutu žalovaná neuhradila, ačkoli k tomu byla žalobkyní písemně vyzvána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 40 000 Kč, což učinila a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit s úrokem ve výši 19,99 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 800 Kč prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 293 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru). [příjmení] ve výši 40 000 Kč byla vyplacena žalované na účet dne 7. 2. 2022 (prokázáno potvrzením o vyplacení úvěru). Žalovaná nehradila splátky řádně a včas (prokázáno přehledem plateb). Pro případ prodlení se splátkou byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč (prokázáno smlouvou čl. 5). Úvěr byl zesplatněn ke dni 19. 9. 2022 a žalovaná byla vyzvána k jeho úhradě (prokázáno dopisem o zesplatnění úvěru). 5. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla po přezkoumání úvěryschopnosti žalované uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v pravidelných měsíčních splátkách. Účastníci si také sjednali smluvní pokutu ve výši 500 Kč v případě prodlení dlužníka s jednotlivými splátkami úvěru. Žalovaná svou povinnost vrátit ve sjednané lhůtě poskytnuté finanční prostředky nesplnila, proto vzniklo žalobkyni dále právo na úroky z prodlení a smluvní pokutu za tři opožděné splátky úvěru. Jelikož žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila, soud jí tuto povinnost uložil. (výrok I.) 7. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 459 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 3. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 10. Celkové náklady žalobkyně ve výši 3 637 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.