28 C 95/2023-24 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 36 250 Kč s příslušenství s tím, že dne [datum] provedla odtah vozidla [registrační značka] provozovaného žalovanou, a to z důvodu, že vozidlo bylo zaparkováno v rozporu s právními předpisy. Vozidlo bylo odtaženo na střežené parkoviště, přičemž cenu parkovného na tomto parkovišti (provozovaném žalobkyní) stanoví nařízení hlavního města Prahy Cena za odtah je stanovena částkou 1 900 Kč, parkovné za první až třetí den je určeno částkou 250 Kč, za 4. – 180. den až do vyzvednutí vozidla částkou 400 Kč a 50 Kč parkovného za každý den následující po 180. dni po odtahu vozidla. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu, žalovaná však ani přes výzvu ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] žalobou uplatňovaný nárok částečně uznala, a to v částce 1 900 Kč za odtah, a dále v částce 5 150 Kč představující parkovné na střeženém parkovišti v délce 14 dnů. Ve zbývající části uvedla, že žalobu neuznává, z důvodu, že jednatel společnosti [jméno] [příjmení], [datum narození], byl v době odtahu dlouhodobě v Polsku, kde se staral o nemocnou matku. Vozidlo navíc zaparkoval tak, aby nebránilo v provozu. Žádal o prominutí zbylé částky pokuty s ohledem na špatnou finanční situaci jako provozovatele restaurace v době pandemie COVID. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaná nereagovala na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání. 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně je podle zřizovací listiny ze dne [datum] příspěvkovou organizací zřízenou Hlavním městem Prahou a její doplňkovou činností je zajišťování odstraňování vozidel z komunikací a jejich hlídání (prokázáno zřizovací listinou ze dne [datum]). Dne [datum] provedla žalobkyně odtah vozidla [registrační značka], k tomu byl vyhotoven protokol o odtahu vozidla [číslo] ze dne [datum] (prokázáno protokolem [číslo]). Poté žalobkyně z karty vozidla [registrační značka] zjistila, že provozovatelem vozidla je žalovaná a vyúčtovala jí cenu odtahu a zaslala žalované [příjmení] o odtahu vozidla (prokázáno kartou vozidla [registrační značka] a Oznámení o odtahu vozidla ze dne [datum] s dodejkou). Žalovaná byla o odtahu informována, avšak vozidlo si vyzvedla až dne [datum] (prokázáno protokolem o odtahu vozidla [číslo] – výdej vozidla). Výše úhrady za odtah vozidla a jeho střežení na parkovišti vyplývá z usnesení hlavního města Prahy a jedná se o maximální ceny, jak vyplývá z Nařízení o maximálních cenách, když cena za první až třetí den střežení je dána částkou 250 Kč, čtvrtý až sto osmdesátý den je dán částkou 400 Kč a po sto osmdesátém dnu je částka 50 Kč za každý den střežení (prokázáno usnesením hl. města Prahy [číslo]). Žalovaná byla dopisem ze dne [datum] vyzvána k úhradě dluhu v částce 36 250 Kč, když žalobkyně přiložila k žalobě jako důkaz dodejku ze dne [datum], žalovaná přesto dluh neuhradila. Celkem dlužná částka činí 36 250 Kč. 5. Soud nemohl přihlédnout k žalobcem předložené fotodokumentaci pořízené při odtahu vozidla, jelikož byla soudu zaslána až po rozhodnutí ve věci. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2 bod 1., bod 3. nařízení hl. m. [obec] [číslo] z dne [datum], kdy je maximální cena za nucený odtah automobilu 1 900 Kč a za služby parkovišť takto odtaženého automobilu za první až třetí den 250 Kč, od 4. do 180. dne 400 Kč za den a od 181. dne 50 Kč za den. Odtažené vozidlo bylo umístěno na střežené odstavné parkoviště, o čemž byla žalovaná informována, avšak žalovaná si vozidlo převzala až dne [datum], žalobkyni za odtah a střežení vozidla (viz zřizovací listina) dle citovaného nařízení náleží náhrada ve výši 1 900 Kč + 3 x 250 Kč, 84 x 400 Kč, celkem tedy ve výši žalované částky. 7. Žalovaná se v řízení bránila tím, že jeden z jejích jednatelů, [jméno] [příjmení], byl v rozhodném období mimo republiku, konkrétně v Polsku, kde se staral o nemocnou matku, takže o odtahu vozidla nevěděl. Ke svému tvrzení založila žalovaná kopie lékařské zprávy, avšak pouze v polském jazyce, takže k nim soud nemohl přihlédnout. I kdyby však soud přiložené důkazy v cizím jazyce provedl a v řízení k nim přihlédl, nezbavuje to žalovanou objektivní odpovědnosti za porušení předpisů, kdy žalovaná je právnickou osobou, která od svého založení v roce 2020 má dva jednatele, jež každý zastupují společnost samostatně, komunikuje ze zákona prostřednictvím datové schránky, kam jí byla také zaslána informace o odtahu vozidla a výzva k jeho vyzvednutí a musela mít povědomí o tom, že pokud zaparkuje vozidlo na vyhrazeném parkovacím místě, je třeba mít dané oprávnění nebo v opačném případě hradit parkovné za dobu, po kterou hodlá vozidlo na takovém místě parkovat. Společnost podle svého vyjádření provozuje restaurační zařízení, takž povědomí o tzv. modrých zónách omezujících parkování v [obec] jistě má. Argument, že vozidlo nebránilo provozu, je v daném případě rovněž lichý, neboť vozidlo parkovalo na místě, které bylo vyhrazeno pro vozidla s povolením, či za úplatu. Soud nemohl uznat ani požadavek žalované na prominutí části žalované částky s ohledem na finanční situaci žalované jako provozovatele restaurace v době COVID-19, z důvodu, že zůstalo pouze u obecného tvrzení, které nebylo nijak konkretizováno ani prokázáno. Námitky žalované tedy nebyly soudem shledány důvodnými. 8. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství, jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. (výrok I.) 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 450 Kč a dále za 3 úkony dle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. po 100 Kč (výzva k plnění, podání žaloby, závěrečný návrh ze dne [datum]), tj. celkem ve výši 1 750 Kč. 10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.