7 C 112/2023-43 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 10.04.2015 smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru č. [anonymizováno] [bankovní účet], na jejímž základě poskytl žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 10 000 Kč. Úvěr byl zřízen a veden na účtu žalovaného [číslo]. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18 % p.a. (dle čl. V. Smlouvy). Úrok byl splatný měsíčně, vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný byl dle Smlouvy dále povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a 2. jeho správou a poplatek za vedení Účtu (dle čl. V. Smlouvy a Sazebníku), které byly taktéž splatné měsíčně, vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr průběžně, a to vkladem v jakékoliv výši ve prospěch účtu žalovaného. Ke dni zesplatnění úvěru byl dluh vyčíslen na částku 13 513,21 Kč. V případě prodlení žalovaného má pak žalobce rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a úroků z úvěru z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím, do zaplacení. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 13 513,21 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Na toto žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 10.4.2015 smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru č. č. [anonymizováno] [bankovní účet], na jejímž základě poskytl žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 10 000 Kč, přičemž od čerpání byl sjednán úrok ve výši 18% p.a., vždy k poslednímu dni v kalendářním měsíci (prokázáno smlouvou o úvěru a smlouvou o vedení účtu ze dne 10.4.2015, obchodnímu podmínkami, sazebníky). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dne 3.10.2019 a vzhledem k tomu, že dlužnou částku neuhradil, žalobkyně od smlouvy o úvěru ke dni 14.5.2020 odstoupila (prokázáno výzvou k zaplacení ze dne 3.10.2019, rozhodnutím o zesplatnění ze dne 12.5.2020). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dne 9.2.2023 (prokázáno předžalobní výzvou k zaplacení). 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tím, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 13 513,21 Kč, vznikla žalovanému povinnost tuto částku včetně smluvního úroku vrátit sjednaným způsobem, což však neučinil. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok II. o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 513,21 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 7. Lhůty ke splnění povinnosti byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.