16 C 417/2023-131 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21.12.2023 domáhá po žalované zaplacení částky 10 836 397,63 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně je obchodním partnerem žalované, kdy žalobkyně jako prodávající dodala kupujícímu - žalované zboží, a to na základě dílčích objednávek žalované. Na základě ústních objednávek došlo k uzavření ústní kupní smlouvy, jejichž předmětem bylo dodání zboží, ovoce a zeleniny. Na základě objednávek dodala žalobkyně řádně a včas žalované objednané zboží, přičemž na toto zboží byly vystaveny faktury, jejichž soupis byl doložen v příloze této žaloby. Žalovaná následně dne 20.3.2023 svůj dluh do důvodu i výše, tj. v částce 10 836 397,63 Kč uznala a zavázala se tento dluh v plné výši uhradit nejpozději do 15.10.2023. Přes urgenci ze strany žalobkyně však žalovaná doposavad nezaplatila ničeho.2. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu v celém jejím rozsahu s tím, že na základě objednávek žalobkyně nedodala zboží řádně a včas žalované, když toto dodané zboží bylo vždy reklamováno pro vady, pro které nebylo možno toto zboží převzít a dále prodat. Žalovaná byla zaknihovanou společností pro řetězec , Anonymizováno, , a proto nebylo možné, aby toto zboží prodávala tomuto řetězci přímo žalobkyně. O této skutečnosti byla žalobkyně informována vždy řádně a včas. V rámci reklamačního řízení byla pořízena kompletní fotodokumentace a zboží bylo vyreklamováno. Žalovaná skutečně dne 20.3.2023 uznala svůj dluh, avšak k tomuto byl donucena zaměstnankyní žalobkyně, paní Juřenovou, když tato jednateli žalované sdělila, když na něj čekala před jeho bydlištěm, tentýž den, že pokud okamžitě nepodepíše uznání dluhu, tak předá majitel celou částku k vymáhání „bulharům“ a ti už si to vyřeší násilnou cestou. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a strachu z možné eskalace jednatel společnosti listinu podepsal.3. V řízení bylo nařízeno prvé jednání ve věci na 22.10.2024. Žalovaná se k tomuto jednání, ač řádně a včas nedostavila, nedostavila, soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) v její nepřítomnosti. Pro úplnost soud v této souvislosti uvádí, že následně po skončení jednání byla do spisu založena žádost žalované o odročení jednání ze dne 22.10.2024 z důvodu nemoci právního zástupce žalované, zaslána soudu právním zástupcem žalované prostřednictvím e-mailové zprávy sice již v 11:57 hod., soudem však ověřena teprve v 14:17 hod. (samotné jednání soudu však bylo zahájeno již v 14:00 hod. a ukončeno v 14:30 hod.; předsedkyni senátu žádost předložena v 14:45 hod.; nad rámec tohoto soud doplňuje, že 22.10.2024 čelila justice kybernetickému útoku, majícímu dopad i na chod e-mailové pošty). Z uvedených důvodů proto nemohla být tato žádost soudem posouzena, příp. zohledněna.4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy předloženými oběma účastníky řízení. Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny, přičemž ani soud neshledal žádné důvody pro doplnění dokazování. Z provedeného dokazování má poté soud za prokázaný následující skutkový stav:5. Mezi účastníky nebylo nijak sporováno, že žalobkyně dodávala na základě objednávek žalované této zboží – ovoce a zeleninu, které bylo v období od 30.6.2022 do 28.2.2023 žalované vyfakturováno fakturami v celkové výši 10 836 397,63 Kč (dále prokázáno soupisem nezaplacených faktur ve spojení s protokoly o přejímce k jednotlivým objednávkám a e-mailovými zprávami o zaslání přejímacích protokolů k jednotlivým objednávkám). Pokud žalovaná uváděla v rámci své procesní obrany, že žalobkyně nedodala žalované zboží řádně a včas, když toto dodané zboží bylo vždy reklamováno pro vady, pro které nebylo možno toto zboží převzít a dále prodat, k prokázání této takto nedostatečně konkretizované námitce nenavrhla žádné důkazy. Vzhledem k nepřítomnosti žalované při jednání soudu dne 22.10.2024 poté nemohlo býti ani v tomto směru poskytnuto ze strany soudu poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Z Uznání dluhu ze dne 20.3.2023 ve spojení se Soupisem neuhrazených faktur má poté soud za prokázané, že žalovaná v tomto uznávacím prohlášení uvedla, že tímto uznává svůj dluh v celkové výši 10 836 397,63 Kč co do důvodu a výše, když důvodem jsou neuhrazené faktury za zakoupené a dodané zboží, jejichž soupis je přílohou tohoto Uznání dluhu, přičemž věřitelem je žalobkyně; žalovaná se zároveň zavázala celý dluh uhradit nejpozději do 15.10.2023; podpis jednatele žalované , jméno FO, na tomto Uznání dluhu byl dne 20.3.2023 úředně ověřen Úřadem Městské části , adresa, . Namítala-li žalovaná, že Uznání dluhu bylo podepsáno pod nátlakem ze strany zaměstnankyně žalobkyně paní Juřenové, ani k této skutečnosti nenavrhla žalovaná žádné důkazy. Soud má tedy i v tomto případě toto tvrzení žalované za neprokázané, když k poučovací povinnosti soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nemohlo býti přistoupeno z důvodu nepřítomnosti žalované při jednání soudu. Jak vyplývá z předžalobní upomínky ze dne 11.12.2023 ve spojení s detailem odeslané zprávy ze dne 13.12.2023, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 11.12.2023, žalované doručeným dne 13.12.2023. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná žalobkyni doposavad ničeho nezaplatila.6. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti, když dále založená e-mailová komunikace ze dne 21.1.2022 se s ohledem na toto datum, předcházející dataci dlužného předmětného období, evidentně týká jiného obchodního případu (to ostatně uvádí i sám jednatel žalované v rámci e-mailové zprávy ze dne 22.4.2024, v rámci které tuto korespondenci přeposlal právnímu zástupci žalované – viz č.l. 30 spisu). Po provedeném dokazování pak dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána v celém svém rozsahu důvodně.7. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Podle ustanovení § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.9. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako prodávající dodávala žalované jako kupující průběžně dle objednávek žalované zboží – ovoce a zeleninu. Mezi účastníky tak byla uzavřena v ústní formě kupní smlouva dle ustanovení § 2079 a násl. o.z., přičemž žalované jako kupující vznikla po převzetí objednaného zboží povinnost zaplatit žalobkyni kupní cenu za toto zboží. Žalobkyně svůj požadavek na úhradu kupní ceny vtělila do fakturace za jednotlivé dodávky, a to s tím, že v období od 30.6.2022 do 28.2.2023 takto žalované vyfakturovala dodané zboží v celkové částce 10 836 397,63 Kč. Žalovaná tento svůj dluh ve výši zažalované částky uznala co do důvodu a výše písemným prohlášením ze dne 20.3.2023, sepsaným v souladu s ustanovením § 2053 o.z. Soud má proto za to, že ke dni 20.3.2023 dluh žalované z titulu neuhrazené kupní ceny za žalobkyní realizované dodávky objednaného zboží (ovoce a zeleniny) v rozsahu tohoto uznání trval. Vzhledem k tomu, že doposavad nedošlo k jeho úhradě, a to ani z části, má tak soud za to, že žaloba byla žalobkyní podána zcela po právu.10. K námitkám žalované stran reklamace dodaného zboží a především pak případné neplatnosti sepsaného uznávacího prohlášení z důvodu jeho podepsání pod nátlakem soud opakovaně uvádí, že žalovaná k těmto svým tvrzením nenabídla soudu žádné důkazy. K jednání soudu se poté žalovaná nedostavila, soud proto nemohl žalované ani poskytnout případnou poučovací povinnost dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.11. Soud tedy s ohledem na shora uvedené uzavírá, že žaloba byla podána žalobkyní v celém svém rozsahu důvodně a jako takové jí bylo soudem zcela vyhověno (výrok I. rozsudku).12. O příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení bylo soudem rozhodnuto dle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, soud jí přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na zaplacení soudního poplatku ve výši 541 820 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovení § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 4 úkony právní pomoci po 48 660 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast při jednání soudu dne 22.10.2024) a dále v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 4 náhradami hotových výdajů po 300 Kč; po navýšení o 21 % DPH, jejímž je právní zástupkyně žalobkyně plátcem, poté celkem 236 966,40 Kč. Po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku tedy žalobkyni náleží prá