18 C 259/2024-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 978 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu č. , hodnota, , s počátkem pojištění ke dni , datum, , jejímž předmětem bylo pojištění vozidla , Anonymizováno, s RZ: , SPZ, . Žalovaný se v pojistné smlouvě zavázal pravidelně hradit předepsané pojistné, první pojistné bylo sjednáno ve výši 41 421 Kč, pojistné bylo sjednáno v délce roční. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pojistného, žalobkyně proto stanovila prostřednictvím lhůtu 30 dnů k dodatečnému zaplacení dlužného pojistného. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že pojištění marným uplynutím lhůty zanikne. Žalovaný dlužné pojistné nezaplatil a pojištění zaniklo ke dni , datum, . Žalovaný dluží na pojistném za období od , datum, do , datum, celkem částku 10 978 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou předžalobní upomínku zástupce žalobkyně. Žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do podání žaloby v kapitalizované výši 1 611 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem , Anonymizováno, . Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů mezinárodní smlouva č. 70/1926 Sb., Smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Británie a Irska o právní pomoci ve věcech občanských, nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících ze smluvních závazkových právních vztahů, a proto se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost může být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně v nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu č. , hodnota, na základě návrhu ze dne , datum, pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou se žalobkyně zavázala pojistit odpovědnost za škodu způsobenou provozem , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , a žalovaný se zavázal k úhradě pojistného ve výši 41 421 Kč ročně. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni , datum, (pojistná smlouva). Žalovaný neuhradil předepsané pojistné v plné výši, a proto ho žalobkyně vyzvala upomínkou ze dne , datum, k zaplacení pojistného a současně ho upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v případě neuhrazení pojistného do , datum, (upomínka). Žalovaný však na upomínku nereagoval, a proto pojistná smlouva č. , hodnota, zanikla uplynutím dne , datum, pro neplacení pojistného, což bylo žalovanému oznámeno (oznámení o ukončení pojistné smlouvy). Dlužné pojistné za období od , datum, do , datum, činí celkem částku 10 978 Kč (přehled inkasní bilance). Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím zástupce k zaplacení jeho dluhu naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, odeslanou téhož dne (předžalobní výzva a podací arch).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:6. Pro Českou republiku je od 11. 1. 2009 závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). V souladu s čl. 28 nařízení Řím II má sice přednost před jeho ustanoveními mezinárodní smlouva č. 70/1926 Sb., Smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Británie a Irska o právní pomoci ve věcech občanských., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících ze smluvních závazkových právních vztahů, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím II. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci podřídili pojistnou smlouvu právu českému, konkrétně zákonu č. 89/2012 Sb., občanskému zákoníku (dála jako „o. z.“), jak plyne z všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel.7. Podle § 2758 a násl. o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.8. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhá zaplacení pojistného za období předcházející účinnosti zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, postupoval soud podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.10. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o povinném ručení“), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.11. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o povinném ručení pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.12. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený pojistnou smlouvou v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona o povinném ručení ve spojení s § 2758 o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit sjednané pojistné, proto pojištění v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona o povinném ručení zaniklo. Soud s ohledem na výše uvedené shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 978 Kč, přičemž žalovaná částka zahrnuje dlužné pojistné za výše uvedené období. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve výši zákonné sazby stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úrok byl žalobkyni přiznán v požadované kapitalizované výši od zániku pojistné smlouvy do podání žaloby částkou ve výši 1 611 Kč.13. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v soudním poplatku ve výši 800 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč,- odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT)- a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč.14. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem soud stanovil v so