18 C 266/2024-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , tel. číslo, do odběrného místa na adrese , adresa, . Za elektřinu dodanou na odběrné místo v období od , datum, do , datum, vystavila žalovanému fakturu č. , hodnota, , splatnou dne , datum, , znějící na částku 75 816,94 Kč. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném zaplacení 240 Kč za každou ze dvou odeslaných upomínek. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje též zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 75 816,94 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 19 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť účastníci uzavřeli ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně dohodu o příslušnosti českých soudů, přičemž v době uzavření smlouvy měla žalobkyně sídlo a žalovaný bydliště (pro účely nařízení oba měli bydliště, viz čl. 62 a 63 nařízení) v témže členském státě (České republice).4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalovanému zavázala dodávat elektřinu a zajistit distribuci do odběrného místa na adrese , adresa, , za což se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní cenu za dodávku elektřiny a distribuční služby. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobkyně (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , tel. číslo, ). Za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoli splatné platby byla žalobkyně oprávněna účtovat poplatek ve výši 240 Kč (všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny). Dodanou elektřinu za období od , datum, do , datum, vyúčtovala žalobkyně žalovanému konečným vyúčtováním splatným dne , datum, znějícím na částku ve výši 75 816,94 Kč a současně žalovaného vyzvala k úhradě této částky (vyúčtování č. , hodnota, ). Žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu dlužné částky dne , datum, a dne , datum, (upomínky). Naposledy byl žalovaný žalobkyní k úhradě dlužné částky upomínán dopisem, který byl žalovanému odeslán dne , datum, (předžalobní upomínka a podací lístek).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:6. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovensko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně.7. Podle § 50 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.8. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 odst. 1 energetického zákona, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaný se zavázal za dodávky hradit sjednanou vyúčtovanou cenu. Žalobkyně vyúčtovala cenu energie fakturou znějící celkem na částku 75 816,94 Kč. Žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě, proto jí vzniklo právo požadovat poplatek za odeslané upomínky ve sjednané výši 240 Kč za upomínku. Žádnou z těchto skutečností ani výši dlužné částky žalovaný v řízení nesporoval. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil a žalobkyni vzniklo právo na její úhradu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I., o příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, úrok z prodlení přiznal žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti dlužné faktury až do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 19 315,40 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 3 053 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou 12 540 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 4 180 Kč,- odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT)- a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 822,40 Kč.10. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.