28 C 321/2024-126 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 13. 2. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 040 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací a mimo jiné prodává rovněž koncová zařízení na splátky nebo umožňuje využívání služeb s telekomunikačními službami souvisejícími. Žalovaný poptal a následně užíval jak telekomunikační služby žalobkyně, tak jí poskytované služby. Žalovaný neplatil řádně a včas žalobkyní vystavená vyúčtování, když na tato vyúčtování neuhradil celkem žalovanou částku, a to za koupi zařízení, konkrétně, modem a set-top-box. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, neuhradil však ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalobkyně a žalovaný dne 8. 9. 2020 uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a dohodu o splácení kupní ceny zařízená, žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal hradit za tyto služby předmětná vyúčtování (prokázáno smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací a dohodu o splácení kupní ceny zařízen č. , Anonymizováno, , dodatkem ke smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací č. OMS-20813528). Žalobkyně za poskytnuté služby vystavila žalovanému vyúčtování, které žalovaný nehradil řádně a včas. Žalobkyně vystavila vyúčtování č. , hodnota, za období od 12.5. 2021 do 11.6. 2021, vyúčtování č. , hodnota, za období od 12.6. 2021 do 11.7. 2021, vyúčtování č. , hodnota, za období od 12. 7. 2021 do 11.8. 2021, vyúčtování č. , hodnota, za období od 12.8. 2021 do 11.9. 2021, vyúčtování č. , hodnota, za období od 12.9. 2021 do 11.10. 2021, vyúčtování č. , hodnota, za období od 12. 10. 2021 do 11. 11. 2021, vyúčtování č. , hodnota, za období od 12.11. 2021 do 11.12. 2021, vyúčtování č. , hodnota, za období od 12. 12. 2021 do 11. 1. 2022, vyúčtování č. , hodnota, za období od 12. 1. 2022 do 11.2. 2022, vyúčtování č. , hodnota, za období od 12. 2. 2022 do 11.3. 2022 (prokázáno vyúčtováními). Žalovaný však na vyúčtované faktury plnil jen částečně (prokázáno vyúčtováními, přehledem neuhrazených faktur), což nesporuje. Dlužná částka tak činí 11 040 Kč. Žalobkyně žalovaného informovala o zrušení služeb a zároveň ho vyzvala k úhradě pohledávky (prokázáno zrušením plateb ze dne 23. 7. 2021, pokusem o smír a předžalobní upomínkou ze dne 7. 10. 2021, předžalobní upomínkou ze dne 24. 1. 2024).5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně se zavázala pro žalovaného poskytovat služby elektronických komunikací a poskytnout mu elektronické zařízení, a žalovaný se zavázal za to žalobkyni hradit vyúčtované částky, což však splnil pouze částečně; celková dlužná částka dosud neuhrazená žalovaným tak činí 11 040 Kč.6. Podle § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.7. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) (dále jen „zák. č. 127/2005 Sb.“), službou elektronických komunikací se rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.9. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.10. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. ve spojení s § 2 písm. n) zák. č. 127/2005 Sb., na základě, které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny s tím, že část smlouvy byla určena obchodními podmínkami žalobkyně v souladu s § 1751 o. z. Strany rovněž v souladu s § 2079 odst. 1 o. z. a násl. uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byla zařízení, kdy žalovaný se zavázal hradit kupní cenu v pravidelných měsíčních splátkách. Zatímco žalobkyně žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací a sjednané zařízení, přičemž cenu za poskytované služby žalované řádně účtovala prostřednictvím pravidelných měsíčních vyúčtování, žalovaný fakturované částky řádně a včas nehradil v celé jejich výši. Jelikož žalovaný přes výzvu žalobkyně na svůj dluh nezaplatil ničeho, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s úroky z prodlení. Proto soud shledal žalobu důvodnou a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.11. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení § 151 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dvou náhradách hotových výdajů ve výši 100 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkony návrh ve věci samé a výzva k plnění, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 1 000 Kč, a byly přiznány v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). (výrok II.)