8 C 463/2023-67 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, že z exekuce vedené oprávněným: , právnická osoba, . IČO , IČO žalované, , proti povinnému: , právnická osoba, , IČO , IČO žalobce, , sp.zn. , spisová značka, , jejímž provedením byl pověřen , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní exekutor, se vylučuje vyklizení těchto věcí: klubovny, sociálního zařízení včetně sauny, inženýrských sítí, tj. rozvody elektřiny, vody a kanalizace včetně všech drobných obslužných staveb, štětové stěny a plovoucího zařízení nepodléhajícího evidenci umístěného ve veřejném ochranném přístavu , adresa, , vyvázaného ke štětové stěně, ve vlastnictví žalobce z pozemku parc. č. 5049/1 a pozemku parc. č. 5047/1, oba v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce před podáním žaloby podal návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu příslušnému exekutorovi, kdy o těchto věcech je žalobce přesvědčen, že je nelze vyklidit na základě pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí. Návrh žalobce byl exekutorem zamítnut a žalobce byl současně poučen o možnosti podat k příslušnému soudu tuto žalobu. Žalobce nepopírá existenci pravomocného a vykonatelného rozhodnutí, které žalobci ukládá povinnost vyklidit dotčené pozemky ve vlastnictví žalované, má však za to, že je sporné, které věci mají být vyklizeny a zda je vyklizení možné. Veškeré věci žalobce, jejichž vyloučení z exekuce se žalobce domáhá, jsou s výjimkou plovoucího zařízení věcmi nemovitými, a tak není možné vykonat exekuční titul. Dle § 257 odst. 1 o.s.ř. lze výkon rozhodnutí nařídit a provést pouze způsoby, které stanoví zákon. Dle § 341 odst. 2 o.s.ř. platí, že věci vyklizené z vyklizovaného objektu se odevzdají povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jejich domácnosti. Z uvedené právní úpravy má žalobce za to, že vyklidit lze pouze movité věci, které lze přemisťovat, avšak o takový případ v dané věci nejde. Jde-li o plovoucí zařízení, to se nachází na vodní hladině a exekuční titul na něj tedy nedopadá a dopadat ani nemůže. V této části však v mezidobí došlo ke změně, kdy toto plovoucí zařízení již bylo exekutorem odstraněno. Žalobce má tedy za to, že věci označené v žalobě nemohou být z pozemku žalované vyklizeny, exekuce tedy nemůže být provedena. Protože o návrhu žalobce na zastavení exekuce nebylo do podání žaloby rozhodnuto, navrhl žalobce, aby z exekuce vedené oprávněným (žalovanou) proti povinnému (žalobce) byly vyloučeny věci uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že žalobu považuje nepřípustnou a nedůvodnou. Žaloba je nepřípustná, neboť je podána samotným povinným, nikoli třetí osobou. I pro případ, že by věcně byla žaloba posouzena jako návrh na (částečné) zastavení exekuce, je nutné takový návrh odmítnout, neboť o totožném návrhu žalobce bylo již pravomocně rozhodnuto. Současně má žalovaná za to, že excindační žaloba není nástrojem, kterým se může povinný domáhat vyloučení věcí z exekuce. Taková obrana žalobce měla nastat (a případně nastala) již v nalézacím řízení nebo prostřednictvím nástrojů k tomu určeným v exekučním řízení. V neposlední řadě nesouhlasí žalovaná s tvrzením žalobce, že předmětem vyklizení mají být nemovité věci. Žalovaná má naopak za to, že všechny věci žalobce jsou věcmi movitými a lze je bez obtíží přemístit. Žalovaná proto navrhla, aby podaná žaloba byla odmítnuta či zamítnuta.3. Při jednání konaném dne , datum, vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět, a to jde-li o klubovnu, neboť tato byla v mezidobí žalobcem dobrovolně odstraněna, resp. přesunuta. Uvedený skutkový stav byl žalovanou potvrzen. Soud proto postupoval dle § 96 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.4. Z nesporných tvrzení účastníků řízení soud zjistil, že byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , že exekuce je vedena soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , exekutorský úřad , adresa, město na základě pověření čj. , spisová značka, . Dále že žalobce má v tomto exekučním řízení postavení povinného a žalovaná má v citované exekuční věci postavení oprávněného. , právnická osoba, že žalobce je vlastníkem věcí uvedených v žalobním petitu podané žaloby, jejíž vyloučení z exekuce se podanou žalobou domáhá s tím, že v této části byla žalovanou pouze sporována povaha štětové stěny, kdy má za to, že nejde o věc v právním smyslu., právnická osoba, ohledem na nesporná tvrzení účastníků řízení nebylo třeba provádět dokazování prostřednictvím účastníky navrhovaných listinných důkazů a žalovanou navrhovaného ohledání na místě, neboť, jak soud zejména žalobce opakovaně upozorňoval (prostřednictvím sdělení ze dne , datum, a v rámci předběžného právního názoru sděleného účastníkům na jednání soudu dne , datum, ), sporný v dané věci byl v podstatě pouze výklad příslušných zákonných ustanovení (viz dále) a posouzení, zda žalobci svědčí aktivní věcná legitimace. Soud tedy zamítl návrhy žalobce na dokazování: protokolem o soupisu a zajištění movitých věcí sepsaným dne , datum, , přílohou k protokolu o soupisu a zajištění věcí povinného, protokolem o vyklizení povinného a soupisu movitých věcí povinného ze dne , datum, , sdělením soudního exekutora, že zahájí výkon, jde-li o inženýrské sítě či rozvody, a stavebním povolením, jde-li o štětovou stěnu a sociální zařízení, jelikož tyto důkazy byly nadbytečné a nebyly relevantní z hlediska předmětu tohoto řízení. Soud dále zamítl i návrhy žalované na dokazování: usnesením o zamítnutí návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu čj. , Anonymizováno, EX , Anonymizováno, /21, fotodokumentací založenou do spisu, ohledáním na místě a exekučním spisem, jelikož tyto důkazy byly nadbytečné a nebyly relevantní z hlediska předmětu řízení.6. Podle § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.7. Soud se primárně zabýval otázkou, zda žalobci pro podání žaloby na vyloučení věcí z exekuce ve smyslu § 267 o.s.ř. svědčí aktivní věcná legitimace a dospěl k závěru, že tomu tak není. V řízení bylo zjištěno, a mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce má v předmětné exekuční věci postavení povinného a žalovaná postavení oprávněného. Již z tohoto tedy vyplývá, že žalobce nemůže být s podanou žalobou úspěšný, a to právě s ohledem na nedostatek aktivní věcné legitimace, neboť excindační žaloba ve smyslu § 267 o.s.ř. je nástrojem ochrany svých práv pro třetí osoby odlišné od povinného i oprávněného. V této části soud zdůrazňuje, že žalobce byl ještě před zahájením jednání ve věci samé opakovaně upozorňován na tento nedostatek a výklad právní úpravy odlišný od toho, kterým žalobce svůj nárok odůvodňoval. Zde lze dát žalobci za pravdu pouze v té části, že ust. § 267 o.s.ř. skutečně ve svém znění neobsahuje výslovné „toto právo svědčí pouze třetí osobě odlišné od povinného a oprávněného“, to však nic nemění na závěru, že tomu tak fakticky je. Účelem excindační žaloby je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku (k věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám), jenž byl postižen výkonem rozhodnutí (exekucí), takové právo (právní vztah), které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí (exekuce) byl proveden a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného (NS , spisová značka, ). K podání excindační žaloby podle § 267 (odst. 1) je aktivně věcně legitimována třetí osoba odlišná od oprávněného, povinného (i manžela povinného), jejíž věc, majetkové právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, ačkoliv má k postiženým majetkovým hodnotám hmotněprávní vztah, který výkon rozhodnutí nepřipouští (LEVÝ, Jiří. § 267 [Vylučovací žaloba]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, –2.) Vylučovací žaloba je nástrojem pro osoby odlišné od povinného a oprávněného, a to proti postižení jejich majetku (který z důvodu odlišnosti subjektu, kterému svědčí právo k věci, nepřipouští výkon rozhodnutí, či jinak, z důvodu práva třetí osoby, které brání výkonu rozhodnutí, kterým má být uspokojen nárok oprávněného proti povinnému) výkonem rozhodnutí s tím, že povinnému právní úprava přiznává jiné právní nástroje k ochraně svých práv (nikoli však excindační žalobu). Soud se tedy jednoznačně neztotožnil s tvrzením a výkladem žalobce, že i jemu právo podat excindační žalobu přísluší, kdy z výše uvedeného je zřejmé, že takové právo jako povinný nemá. Tento výklad je současně v souladu jak s komentářovou literaturou, tak ustálenou judikaturou českých soudů, přičemž i tyto prameny práva považuje soud, narozdíl od žalobce, za významné, tím spíše pro správný výklad zákona. S ohledem na vše výše uvedené, kdy