18 C 150/2025-20 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, ve znění jejího doplnění domáhal po žalovaných zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaní vlastní jednotku č. 363/510, která se nachází v domě č.p. 363 v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , přičemž žalobce je právnickou osobou vzniklou původně podle zákona č. 72/1994 Sb. a žalovaní jsou jeho členy. Za období roku 2023 žalovaní nehradili řádně zálohy na služby předepsané žalobcem, zálohy na náklady správy domu, příspěvky do fondu oprav a obnovy v předepsané výši. Žalobce sestavil vyúčtování nákladů spojených s užíváním bytu za období od , datum, do , datum, , z něhož je patrné, že dluh žalovaných na předepsaných platbách činí , částka, (tj. 12 měsíčních záloh po , částka, po odečtení uhrazených záloh , částka, ). Nedoplatek byl splatný do , datum, . Žalovaní ničeho neuhradili, ačkoliv k tomu byli vyzváni výzvou a předžalobní upomínkou.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaní jsou státní příslušníci Ruské federace a Uzbekistánu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Československou socialistickou republikou a , adresa, sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne , datum, vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 95/1983 Sb. m. s., dle jejíhož čl. 37 věty druhé k rozhodování ve věcech týkajících se nemovitostí je dána pravomoc justičních orgánů smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží. V daném případě se nachází bytová jednotka žalované na území České republiky, a proto jsou české soudy příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav:5. Žalobce, jako právnická osoba zapsaná v rejstříku společenství vlastníků jednotek (výpis z rejstříku společenství vlastníků jednotek), žalovaným jako vlastníkům bytu č. 363/510 nacházejícího se v budově č.p. 363 v obci , adresa, , k.ú. 729051 , adresa, , s podílem na společných částech nemovitosti 1198/15898 (výpis z katastru nemovitostí) prostřednictvím správce – společnosti , právnická osoba, – předložil dopisem ze dne , datum, vyúčtování záloh na náklady na žalobcem žalovaným poskytnutých služeb za rok 2023 spočívající v nedoplatku ve výši , částka, . Celkové náklady za rok 2023 na bytovou jednotku ve vlastnictví žalovaných činily , částka, , na předepsaných zálohách žalovaní zaplatili pouze částku , částka, (vyúčtování nákladů za rok 2023). Předepsané měsíční zálohy žalovaných přitom činily , částka, (evidenční list). Vyúčtování nedoplatku za rok 2023 bylo žalovanému zasláno e-mailem dne , datum, (e-mailová zpráva ze dne , datum, ) a dne , datum, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb (vrácená zásilka). Žalobce odeslal žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky v dopise odeslaným žalovanému do datové schránky dne , datum, (předžalobní výzva včetně potvrzení o odeslání).6. Po právní stránce hodnotil soud věc takto:7. , jméno FO, Českou republiku je závazné nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím , právnická osoba, souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení Řím I má před jeho ustanoveními přednost smlouva mezi Československou socialistickou republikou a , adresa, sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních č. 95/1983 Sb., dle jejíhož čl. 37 věty první se vlastnické právo k nemovitostem řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží. V daném případě se jedná o vztah mezi účastníky vzešlý z vlastnického práva žalovaných, tudíž se použije českého práva.8. Dle § 1180 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.9. Dle § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.10. Žalovaní byli v rozhodném období vlastníky shora uvedené bytové jednotky, v důsledku čehož jim vznikla v souladu s ustanoveními § 1180 a § 1181 o. z. povinnost přispívat pravidelnými zálohami na služby spojené s užíváním bytové jednotky. Za období od , datum, do , datum, činí nedoplatek žalovaných na nákladech za bytovou jednotku v jejich vlastnictví částku , částka, , kterou nezaplatili ani poté, co jim byla vyúčtována, a ani poté, co byli k jejímu zaplacení vyzváni předžalobní výzvou, soud jim proto tuto povinnost (společně a nerozdílně) uložil. O příslušenství v podobě úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.), a to ode dne následujícího po datu splatnosti nedoplatku stanoveného ve výzvě ze dne , datum, .11. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši , částka, spočívají v zaplaceném soudním poplatku , částka, a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou , částka, , tj. odměnou za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1, § 7 bod. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), při sazbě mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby ve výši , částka, ,- částkou , částka, za 2 paušální náhrady hotových výdajů po , částka, , resp. , částka, za úkon provedený po novele AT účinné od , datum, (§ 13 odst. 4 AT),- a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, .12. O povinnosti žalovaných zaplatit tuto náhradu společně a nerozdílně k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.