18 C 301/2025-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví jako zákonného příspěvku, který je povinen platit vlastník či provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s ohledem na zjištění učiněné žalobkyní, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 s RZ: , SPZ, , přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od , datum, do , datum, , tj. po dobu 185 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěná období, žalovaný však na výzvy nereagoval. Žalobkyně požaduje, aby jí žalovaný uhradil dlužnou částku ve výši , částka, sestávající ze zákonného příspěvku , částka, (tj. denní sazba příspěvku , částka, za 185 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno povinné ručení), a dále poplatku ve výši , částka, spojeného s mimosoudním uplatněním práva, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Bulharska s bydlištěm mimo území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť k porušení zákonné povinnosti hradit pojištění odpovědnosti z provozu vozidlo došlo na území České republiky.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně při své činnosti zjistila, že žalovaný, který je provozovatelem osobního automobilu BMW 630 CI se zdvihovým objemem válců motoru 2 996 cm3 s RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , neměl k tomuto vozidlu v období od , datum, do , datum, (185 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel (údaje o vozidlech a povinných osobách). Žalobkyně proto vyměřila žalovanému dopisem ze dne , datum, příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 185 dní při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši , částka, spolu s náklady uplatnění ve výši , částka, a vyzvala ho k jeho úhradě do 60 dnů od doručení dopisu (výzva k úhradě). Žalovaný na výzvu ani přes upomínku ze dne , datum, nereagoval a ničeho neuhradil (upomínka). Naposledy byl žalovaný žalobkyní prostřednictvím jejího zástupce upomínán o uhrazení dlužné částky předžalobním dopisem ze dne , datum, , který byl odeslaný téhož dne (předžalobní výzvy včetně podacího archu).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:6. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne , datum, , které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Bulharsko jsou, použije přednostně. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.7. Vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“) účinným pro období od , datum, .8. Podle § 6 zákona provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 45 zákona kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2. Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.9. Podle § 5 odst. 1 písm. i) vyhl. Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 včetně ve výši , částka, .10. Dle § 6 vyhl. Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí , částka, .11. Vzhledem k tomu, že vozidlo vlastněné žalovaným nemělo v období od , datum, do , datum, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), je žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši , částka, za každý den, kdy nebylo vozidlo pojištěno, spolu s náklady na uplatnění ve výši stanovené vyhláškou na , částka, . Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil a žalobkyni tak vzniklo právo na její úhradu. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I.12. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši , částka, spočívají v zaplaceném soudním poplatku , částka, a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou , částka, , tj. odměnou za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí , částka, ,- částkou , částka, za 3 paušální náhrady hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT)- a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, .14. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.