8 C 242/2025-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Návrhem podaným dne , datum, ke zdejšímu soudu se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dne , datum, sjednané právní služby. Žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, když poskytl právní služby v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalobce následně zaslal žalovanému 5 faktur za poskytnuté právní služby, celkově znějící na částku , částka, . Žalovaný žalobci ničeho neuhradil. Mezi žalobcem a žalovaným byla sjednána dohoda o uznání dluhu ze dne , datum, a , datum, .2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.4. Soud ve věci dospěl na základě provedených důkazů k následujícím skutkovým zjištěním:5. Žalobce a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb, přičemž mezi smluvními stranami byla sjednána hodinová sazba , částka, bez DPH (smlouva o poskytování právních služeb ze dne , datum, ). Žalobce vystavil žalovanému dne , datum, fakturu č. M20240001, ve které mu vyúčtoval právní služby za , částka, (faktura č. M20240001), dále dne , datum, fakturu č. M20240024, ve které mu vyúčtoval právní služby za , částka, (faktura č. M20240024), dne , datum, fakturu č. M20240045, ve které mu vyúčtoval právní služby za , částka, (faktura č. M20240045), dne , datum, fakturu č. M20240060, ve které mu vyúčtoval právní služby za , částka, (faktura č. M20240060) a dne , datum, fakturu č. M20240226, ve které mu vyúčtoval právní služby za , částka, (faktura č. M20240226). Žalovaný v dohodách o uznání dluhu ze dne , datum, a , datum, uznal svůj dluh z faktur č. M20240001 a č. M20240024 vůči žalobci (dohoda o uznání dluhu ze dne , datum, a dohoda o uznání dluhu ze dne , datum, ). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu na zaplacení dlužných částek (předžalobní výzva ze dne , datum, ). Žalovaný na svůj dluh neuhradil žalobci ničeho.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Podle § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.8. Dle § 1 odst. 2 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“) se poskytováním právních služeb rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci.9. Dle § 22 odst. 1 zákona o advokacii se advokacie vykonává zpravidla za odměnu.10. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.11. Z povahy věci je poskytování právních služeb úplatné (§ 1 odst. 2 zákona o advokacii), z provedeného dokazování pak vyplynulo, že se účastníci dohodli na ceně , částka, + DPH za jednu hodinu právní služby. Žalobci tudíž za řádně poskytnuté právní služby náležela odměna v souladu s § 22 odst. 1 zákona o advokacii tak, jak byla sjednána ve smlouvě, v celkové výši , částka, vč. DPH. V řízení bylo zjištěno, že žalobce své povinnosti dle uzavřené smlouvy splnil, žalovaný svým povinnostem uhradit žalobci dohodnutou částku nedostal a dostal se do prodlení. V části dlužných plateb došlo ze strany žalovaného k uznání dluhu ve smyslu § 2053 o.z. V řízení dále nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný uhradil něčeho nad rámec tvrzení žalobce. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný a podané žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Příslušenství pohledávky soud žalobci přiznal v souladu s § 1970 o.z. a ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení při zohlednění závěrů nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3819/13, dle kterého má právo na náklady právního zastoupení i účastník, který je sám advokátem. Náklady řízení žalobce v celkové výši , částka, spočívají v zaplaceném soudním poplatku , částka, a v odměně advokáta, která je tvořena částkou , částka, , tj. odměnou za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé, přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty , částka, činí , částka, , částkou , částka, za 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném ke dni provedení úkonu a částkou , částka, představující DPH ve výši 21 % z výše nákladů na zastoupení advokátem.13. Lhůty pro splnění povinností uložené žalovanému tímto rozsudkem byly soudem přiměřeně prodlouženy s ohledem na výši plnění v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., včetně povinnosti plnit náklady řízení k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř).