17 C 350/2023-843 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 10. 2023 domáhal zaplacení částky 130 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 84 700 Kč ode dne 29. 12. 2022 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 45 980 Kč ode dne 26. 3. 2022 do zaplacení.2. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2025, čj. 17 C 350/2023-716 ve znění opravného usnesení ze dne 8.8.2025, čj. 17 C 350/2023-761 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.3. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 12. 2025, čj. 23 Co 268/2025-819 rozsudek zdejšího soudu ve výroku I. v části, kterým žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 130 680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 84 700 Kč od 29. 12. 2022 potvrdil. Ve zbytku nadřízený soud rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení.4. Předmětem řízení je nyní nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 980 Kč od 26. 3. 2022 do zaplacení.5. Podáním ze dne 2. 3. 2026 žalobce vzal žalobu částečně zpět, a to v části, ve které se domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 980 Kč od 26. 3. 2022 do 25. 3. 2023 a v části, ve které se domáhal úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 45 980 Kč od 26. 3. 2023 do zaplacení.6. Podle § 96 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení návrh na zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 věta prvá je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Z odstavce třetího předmětného ustanovení se podává, že Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.7. S ohledem na skutečnost, že žalobce částečně vzal žalobu zpět po zahájení jednání ve věci samé, soud žalovanou vyzval, aby se k návrhu na částečné zpětvzetí žaloby vyjádřila, přičemž žalovaná byla poučen, že za předpokladu, že ve stanovené lhůtě na výzvu nebude reagovat, bude soud předpokládat, že proti částečnému zpětvzetí nemá žádné námitky.8. S ohledem na skutečnost, že žalovaná se ve stanovené lhůtě (ani později) žádným způsobem nevyjádřila, soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. částečně zastavil (výrok I).9. Nadále se tak žalobce domáhá úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně kapitalizovaného částkou 15 689 Kč za období od 26. 3. 2023 do 17. 2. 2026.10. Žalobce se následně vyjádřil ještě dne 28. 3. 2026, přičemž v tomto vyjádření uvedl, že žalovaná splnila veškeré povinnosti uložené zdejším rozsudkem ve spojení s rozsudkem nadřízeného soudu a zopakoval, že setrvává na zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 15 689 Kč.11. Při posouzení důvodnosti nároku žalobce soud vycházel ze skutkových zjištění, tak jak byly učiněny v rozsudku zdejšího soudu čj. 17 C 350/2023-716 ve znění opravného usnesení čj. 17 C 350/2023-761 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze čj. 23 Co 268/2025-819.12. Na jednání konaném dne 1. 4. 2026 soud doplnil dokazování výpisem z účtu žalobce, ze kterého se podává, že žalovaná žalobci dne 17. 2. 2026 uhradila částku 150 000 Kč.13. Jak již soud konstatoval v rozsudku čj. 17 C 350/2023-716 ve znění opravného usnesení čj. 17 C 350/2023-761, na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 5. 9. 2019 uzavřena smlouva o poskytnutí právní pomoci, na základě které žalobce poskytoval žalované právní služby v souvislosti s řízením o vypořádání společného jmění. Sjednaná odměna činila 2 000 Kč + DPH za hodinu právní pomoci. Spolupráce mezi žalobcem a žalovanou po několik let fungovala, tj. žalobce právní služby poskytoval a žalovaná mu za tyto služby platila odměnu. Žalovaná žalobci odmítla uhradit poslední dvě vyúčtování (faktura 83B2022 a faktura 132023), které žalobce vystavil v souvislosti s poskytováním právních služeb. Fakturou č. 132023 žalobce žalované vyúčtoval částku 45 980 Kč, splatnou dne 25. 3. 2023.14. Žalované byla v projednávané věci shora uvedenými rozhodnutími zdejšího soudu ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze pravomocně uložena povinnost k zaplacení částky 130 680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 84 700 Kč od 29. 12. 2022 do zaplacení.15. Žalovaná dne 17. 2. 2026 uhradila jistinu ve výši 130 680 Kč a dále část příslušenství ve výši 19 320 Kč. Žalobce se proto domáhá úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 45 980 Kč a to za období od prvního dne prodlení se zaplacením faktury č. 13023, tj. 26. 3. 2023 do 17. 2. 2026.16. S ohledem na skutečnost, že soud v projednávané věci shledal nárok žalobce na zaplacení částky 45 980 Kč za důvodný, neboť žalobce prokázal, že žalované služby odpovídající vyúčtované částce žalobkyni poskytl, soud rovněž shledal důvodný nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení z dané částky ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.17. Pro úplnost soud konstatuje, že zákonný úrok z prodlení se určuje podle nařízení vlády 351/2013 Sb. Jedná se o repo sazbu České národní banky k prvnímu dni kalendářního pololetí kdy došlo k prodlení + 8 procentních bodů Pro období od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 byla sazba ČNB 7 %, tj. zákonný úrok z prodlení ke dni 26. 3. 2023 činil 15 % ročně. Co se však týče 3,25 % ročně, vzal žalobce žalobu zpět, v tomto rozsahu se tak soud nárokem žalobce nezabýval, neboť by překročil předmět řízení.18. Žalovaná byla v prodlení se zaplacením částky 45 980 Kč ode dne následujícího po splatnosti faktury č. 13023, přičemž splatnost faktury byla dne 25. 3. 2023. Žalobkyně částku 45 980 Kč uhradila žalobci dne 17. 2. 2026. Žalobci tak náleží úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z předmětné částky, a to za období od 25. 3. 2023 do 17. 2. 2026. Úrok 11,75 % ročně za období od 26. 3. 2023 do 17. 2. 2026 z částky 45 980 Kč pak činí částku 15 689 Kč. Z tohoto důvodu soud žalované povinnost k zaplacení úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 15 689 Kč uložil (výrok II).19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnému žalobci (žalobce byl v řízení neúspěšný toliko v nepatrné části uplatněného příslušenství) přiznal náhradu nákladů řízení. Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem (§ 137 odst. 2 o. s. ř.) a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, která je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o. s. ř.). V dané věci činí paušální náhrada úspěšného účastníka za 14 úkonů [1x výzva k plnění, 4x písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba ze dne 17. 10. 2023, vyjádření žalobce ze dne 15. 2. 2024, vyjádření žalobce ze dne 17. 4. 2024, částečné zpětvzetí ze dne 2. 3. 2026), 9x účast na jednání před soudem (ve dnech 19. 4. 2024, 10. 5. 2024, 6. 9. 2024, 11. 10. 2024, 28. 1. 2025, 11. 3. 2025, 29. 4. 2025, 3. 12. 2025 a 1. 4. 2026)] celkem 4 200 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.). Výše této náhrady nákladů řízení je dále odůvodněna soudním poplatkem ve výši 6 534 Kč, který byl žalobcem zaplacen za podání návrhu na zahájení řízení. Celkové náklady žalobce ve výši 10 734 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě [§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.; (výrok III)].