17 C 40/2026-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 38 976,53 Kč včetně příslušenství s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, , právnická osoba, ., a žalovanou došlo dne 22. 11. 2021 k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla , právnická osoba, . žalované úvěr za účelem konsolidace specifikovaných závazků v konečné výši 133 700 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky splatit ve formě 28 pravidelných měsíčních splátek po 5 281 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,49 % ročně a dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost splnila a žalované úvěr poskytla. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Protože byla žalovaná s úhradou dluhu v prodlení úvěr byl právní předchůdkyní žalobkyně ke dni 8. 1. 2024 zesplatněn. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 36 939,60 Kč a smluvního úroku ve výši 2 036,93 Kč splatného ke dni 8. 1. 2024. Příslušenství pak z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 416,66 Kč, dlužného smluvního úroku, dlužného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 498,39 Kč a dlužného zákonného úroku z prodlení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2024 na žalobkyni. Žalovanou dosud nebyla uhrazena částka 38 976,53 Kč, a to ani přesto, že žalobkyně žalovanou o úhradu upomenula.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalovaná nereagovala na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 22. 11. 2021 smlouvu o úvěru , hodnota, . Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 133 700 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splatit v 28 pravidelných měsíčních splátkách po 5 281 Kč, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 8,49 % ročně, celková částka, kterou je třeba zaplatit činí 148 826 Kč. Předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit, a to pro prodlení žalované se splácením. Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky (návrh na uzavření smlouvy č. , hodnota, ze dne 16. 6. 2020, akceptace návrhu na uzavření smlouvy ze dne 22. 11. 2021, všeobecné obchodní podmínky). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované sjednaný úvěr. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k řádnému splácení úvěru, protože však nehradila poskytnutý úvěr řádně a včas, došlo ke dni 8. 1. 2024 k zesplatnění úvěru ve výši dluhu v částce 39 408,55 Kč (prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 8. 1. 2024). Pohledávka vyplývající z poskytnutého úvěru včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, žalované bylo postoupení pohledávky sděleno (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2024, potvrzení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky, ve spojení s dokladem o odeslání). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, což žalovaná neučinila, a to ani na základě upomínky žalobkyně (výzvy k úhradě dluhu ze dne 17. 10. 2024 včetně dokladu o odeslání). Žalovaná v řízení nijak nesporovala, že dluh ze smlouvy o úvěru žalobkyni neuhradila.5. Ze skutkových zjištění učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovaným finanční prostředky ve výši 133 700 Kč, a žalovaná se je zavázala vrátit společně se smluveným úrokem. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dlužné částky, avšak marně.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalovaná v průběhu úvěrového vztahu načerpala částku ve výši 133 700 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaní dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 36 939,60 Kč a na smluvním úroku splatným k 8. 1. 2024 částku 2 036,93 Kč, dále kapitalizovaný smluvního úroku ve výši 4 416,66 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 498,39 Kč.10. Jelikož dlužná částka nebyla žalovanou žalobkyni ani její právní předchůdkyni uhrazena, ani na základě upomínek, soud shledal žalobu důvodnou a žalované tuto povinnost uložil (výrok I)11. O příslušenství soud přitom rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal úrok ve výši požadované v žalobě.12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 980 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 560 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 976,53 Kč sestávající z částky 500 Kč dva úkony (dle a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024) a 700 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč. Náhrada nákladů řízení byla přisouzena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).