17 C 434/2025-79 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 10. 2025 se žalobce domáhal vyklizení bytové jednotky č. , hodnota, nacházející se v budově , Anonymizováno, pozemku parc. č. , hodnota, , na adrese , adresa, (dále též „Bytová jednotka“). Uvedl, že dne 22. 3. 2024 s žalovanou uzavřel smlouvu o ubytování, jejímž předmětem byla Bytová jednotka, a to na dobu určitou od 15. 3. 2024 do 31. 12. 2024. Žalované umožnil užívat Bytovou jednotku i po uplynutí sjednané doby, doba užívání se tak prodloužila o stejnou dobu, na kterou byla sjednána původně, tj. do 19. 10. 2025.Žalovaná byla vyzvána, aby Bytovou jednotku opustila ke dni 19. 10. 2025; oprávnění žalované užívat Bytovou jednotku tak skončilo dne 19. 10. 2025. Dne 27. 10. 2025 žalobce žalované zaslal předžalobní výzvu, kterou jí vyzval k vyklizení Bytové jednotky. Žalovaná však Bytovou jednotku nevyklidila.2. Žalovaná se vyjádřila tak, že do Bytové jednotky se nastěhovala dne 15. 3. 2024 na základě smlouvy uzavřené do 31. 12. 2024. Žalovaná uvedla, že žalobce jí odmítl vydat novou nájemní smlouvu, a to s ohledem na tvrzený dluh žalované. V roce 2025 se žalovaná ocitla v těžké situaci, kdy nemohla platit nájem a dluh se navýšil. Dne 10. 9. 2025 žalobce žalované předložil k podpisu „Výzvu pronajímatele“, kde bylo uvedeno, že dne 19. 10. 2025 má byt vyklidit. Pod nátlakem a bez právního poučení dokument podepsala. Žalovaná uvedla, že je samoživitelka, kdy pobírá pouze přídavek na dítě ve výši 830 Kč a podporu v nezaměstnanosti 6 700 Kč.3. K nařízenému jednání soudu se žalobce nedostavil, z jednání se neomluvil, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř., když jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.4. Ve věci samé soud provedl dokazování, na základě kterého, dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. Žalobce je vlastníkem Bytové jednotky (nesporná tvrzení účastníků).6. Žalobce s žalovanou uzavřeli smlouvu o ubytování, kterou žalobce poskytl žalované Bytovou jednotku k užívání a žalovaná se zavázala hradit měsíční platbu za ubytování a poplatky za služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 15. 3. 2024 do 31. 12. 2024 (smlouva o ubytování).7. Dne 25. 8. 2025 se žalobce dostavil na místní oddělení , právnická osoba, k vysvětlení ve věci odvrtání zámku u dveří , adresa, , Anonymizováno, . Uvedl, že je majitelem bytového domu na adrese , adresa, , kde je celkem , hodnota, bytových jednotek, které se užívají ke krátkodobým pronájmům, a to vždy na dobu určitou s dobou trvání 1 kalendářní rok. Následně se prodlužují pakliže jsou nájemnící bezproblémoví. Co se týče užívání Bytové jednotky žalovanou, zpočátku se jednalo o bezproblémové fungování, kdy veškeré platby byly hrazeny dle domluvy. V půlce roku 2024 peníze přestaly chodit. Dne 30. 7. 2025 jej kontaktoval uživatel jiného bytu, že u Bytové jednotky jsou poškozeny vstupní dveře. Žalobce kontaktoval žalovanou, která uvedla, že dveře bytu nejspíše poškodil pracovník RZS. Dne 31. 8. 2025 kontaktoval žalovanou, aby dveře uvedla do původního stavu, to se nestalo. Pokusil se výměnu kování opravit sám, toto se mu nepovedlo. Žalovaná na telefonické hovory ani klepání na dveře nijak nereagovala (úřední záznam o podání vysvětlení).8. Dne 10. 9. 2025 žalobce vyzval žalovanou, aby opustila Bytovou jednotku, a to ke dni 19. 10. 2025. Zároveň žalovanou informoval, že k prodloužení smlouvy o ubytování nedojde (výzva pronajímatele, aby nájemce opustil byt ze dne 10. 9. 2025).9. Žalovaná byla v období od , datum, hospitalizována v , podezřelý výraz, , adresa, (, Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, ).10. Mezi žalobcem a žalovanou opakovaně probíhaly sporu ohledně placení nájemného a služeb (komunikace mezi účastníky).11. Z dalších provedených důkazů (vyúčtování služeb, výpočet dlužné částky, doklady o zaplacení, potvrzení o přijetí částky) soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil, neboť žalobce se v projednávané věci zaplacení dlužného nájemného ani zaplacení žádné další částky nedomáhá; skutková zjištění se tak míjí předmětu projednávané věci.12. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobce je vlastníkem Bytové jednotky. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva, kterou žalobce žalované poskytl Bytovou jednotku k užívání, kdy doba ubytování byla sjednána od 15. 3. 2024 do 31. 12. 2024. Žalovaná Bytovou jednotku užívala i po uplynutí sjednané doby, přičemž žalobce tuto skutečnost akceptoval. V průběhu roku 2025 mezi účastníky řízení vznikly spory o placení částky za ubytování a služby. Dne 10. 9. 2025 žalobce žalovanou vyzval k opuštění Bytové jednotky, a to ke dni ukončení doby trvání smlouvy, tj. ke dni 19. 10. 2025. Žalovaná byla s touto výzvou seznámena, avšak Bytovou jednotku neopustila a nadále ji užívá.13. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:14. Podle § 1011 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.15. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo neprávem věc zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.16. Podle § 1042 o. z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.17. Podle § 2326 o. z. smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.18. Podle § 2230 odst. 1 o. z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Dle odstavce druhého předmětného ustanovení se odstavec první nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.19. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o ubytování ve smyslu § 2326 a násl. o. z., a to na dobu určitou od 15. 3. 2024 do 31. 12. 2024, tj. na dobu devíti a půl měsíce. Po uplynutí doby určité žalovaná Bytovou jednotku nadále užívala, přičemž žalobce žalovanou nevyzval, aby mu Bytovou jednotku odevzdala. Došlo tedy k opětovnému uzavření smlouvy, a to za stejných podmínek. Soud proto uzavřel, že v důsledku dalšího užívání bytové jednotky po 31. 12. 2024 došlo k obnově smlouvy na stejnou dobu, tj. do 19. 10. 2025. Žalobce žalované dne 10. 9. 2025 oznámil, že k dalšímu prodloužení smlouvy o ubytování nedojde, a žalovanou vyzval, aby Bytovou jednotku nejpozději 19. 10. 2025 vyklidila a vyklizenou předala žalobci. Žalovaná byla s výzvou žalobce prokazatelně seznámena, kdy tuto vlastnoručně podepsala. Tato výzva zároveň naplňuje podmínku § 2230 odst. 2 o. z., dle něhož se obnovení smlouvy neuplatní v případě, že pronajímatel dal v přiměřené době dopředu najevo, že smlouva dále trvat nebude. Žalovaná byla s výzvou seznámena více než měsíc před uplynutím obnovené doby, čímž byla splněna podmínka přiměřené doby dle daného ustanovení. Smlouva o ubytování tedy skončila ke dni 19. 10. 2025, žalovaná však Bytovou jednotku nadále užívá.20. Vycházeje tedy ze shora uvedeného, soud uzavřel, že žalovaná Bytovou jednotku užívá bez právního důvodu. Proto soud podané žalobě vyhověl a žalované uložil předmětnou Bytovou jednotku vyklidit (výrok I).21. Pro úplnost pak soud konstatuje, že námitka žalované, že výzvu ze dne 10. 9. 2025 měla podepsat pod nátlakem, nebyla žalovanou žádným způsobem konkretizována. Samotné obecné tvrzení o „nátlaku“ bez bližší specifikace okolností, osob či jednání, které k němu mělo směřovat, není způsobilé zpochybnit platnost projevu vůle. Žalovaná ani netvrdila, že by měla být uvedena v omyl či že by projev její vůle trpěl vadou.22. Co se týče lhůty k plnění, v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. činí obecná lhůta k vyklizení 15 dnů. Soud však může určit lhůtu delší, odůvodňují‑li to okolnosti případu.23. V tomto ohledu soud zohlednil návrh žalované, která uvedla, že je samoživitelkou a sehnání jiného ubytování je pro ni s ohledem na její finanční situaci komplikované. Požádala proto, aby soud umožnil žalované v Bytové jednotce setrvat po nezbytnou dobu, kdy tento návrh upřesnila, že žádá o poskytnutí lhůty tří měsíců.24. Soud jako přiměřenou dobu shledal dobu dvou měsíců – v tomto ohledu reflektoval na skutečnost, že žalovaná je matkou tří letého dítěte a zajištění ubytování je pro ni s ohledem na její finanční možnosti složitější. Jako přiměřenou soud shledal lhůtu dvou měsíců, a to i za zohlednění skutečnosti, že žalovaná měla užívání Bytové jednotky ukončit ke dni 19. 10. 2025, tj. žalovaná Bytovou jednotku užívá neoprávněně (ke dni vyh