26 C 118/2026-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 2. 12. 2025 po žalované domáhala zaplacení částky 22 355,37 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále také "Původní věřitel"). O postoupení pohledávky byla žalovaná informována oznámením o postoupení pohledávky. Dne 15. 2. 2016 bylo mezi žalobkyní a žalovanou uzavřeno Uznání dluhu a dohoda o zaplacení dluhu (dále jen "Dohoda"). Žalovaná uznala vůči žalobkyni dluh z následujícího právního titulu a výši: Dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č.: , hodnota, v celkové výši 30 707,01 Kč. Součástí Dohody byla výhoda splátek žalované, kdy první splátka byla splatná dne 25. 2. 2016 ve výši 300 Kč. Podle čl. 8 Dohody platí: V případě, že se Klient ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma splátkám, má společnost , Anonymizováno, právo učinit svým oznámením celý dluh okamžitě splatný. Žalobkyně uplatňuje nárok na základě Dohody, dle které je nárok nesporný, tj. uznán žalovanou, coby dlužníkem. Výše pohledávky sestává z jistiny ve výši 22 355,37 Kč a ze zákonného úroku z prodlení z této částky od 31. 3. 2016 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ustanovení § 115a o. s. ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a proto soud presumoval její souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud následujícím skutkovým zjištěním:5. Mezi společností , právnická osoba, a žalovanou, byla dne 15. 2. 2016 uzavřena splátková dohoda, v níž jako žalovaná dlužník prohlásila, že dluží věřiteli částku ve výši 30 707,01 Kč, když dluh je výsledkem nesplácení dlužných částek vyplývajících z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi dlužníkem a společností , právnická osoba, Žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu i výše, přičemž se jej zavázala splatit v 102 měsíčních platbách. Pro případ prodlení s nejméně dvěma splátkami, má společnost , Anonymizováno, právo učinit celý dluh okamžitě splatným (prokázáno splátkovou dohodou ze dne 15. 2. 2016). Jelikož žalovaná neuhradila dvě splátky, což nesporovala, celý nesplacený dluh byl zesplatněn a žalovaná vyzvána k jeho úhradě. Pohledávka byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 10. 3. 2025 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 10. 3. 2025). Žalovaná nesporuje, že žalobkyni dosud žalovanou částku neuhradila, a to ani přesto, že byla o úhradu upomenuta ještě předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 4. 8. 2025).6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalovaná uznala vůči právní předchůdkyni žalobkyně dluh ve výši 30 707,01 Kč z titulu dříve uzavřené úvěrové smlouvy, který měla postupně splácet. Žalovaná dluh nesplácela, a tak byl zesplatněn. Ani po zesplatnění žalovaná dluh ve výši žalované částky neuhradila, přičemž pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.7. Podle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.8. Na základě shora uvedených skutečností ve spojení s citovaným ustanovením o. z. dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 15. 2. 2016 uzavřena splátková dohoda, v níž žalovaná ve smyslu § 2053 o. z. uznala, že má vůči předchůdkyni žalobkyně dluh ze smlouvy č. , hodnota, , uzavřené se společností , právnická osoba, jako právním předchůdcem žalobkyně, ve výši 30 707,01 Kč, a tento dluh se zavázala uhradit ve splátkách s tím, že pokud se ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, může se stát celý dluh žalované okamžitě splatným. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně neuhradila dvě splátky a ocitla se tak v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám ve smyslu § 1968 o. z. Proto předchůdkyně žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze splátkové dohody ze dne 15. 2. 2016 a celý nesplacený dluh zesplatnila, přičemž žalovanou vyzvala k úhradě. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Jelikož žalovaná žalobkyni na svůj dluh ve výši žalované částky dosud ničeho neuhradila, shledal soud žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.9. O příslušenství dlužné částky ve formě úroku z prodlení rozhodl v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 710 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 895 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 355,37 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost k náhradě nákladů řízení byla uložena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).12. Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.